Turistické cíle v okolí obce Kotojedy

Dvoupatrový zámek postavený v roce 1615 na místě někdejší tvrze. Střecha věže ve tvaru osmibokého jehlanu pochází z roku 1892, kdy po požáru nahradila původní zastřešení.

Koncem 16. stol. (1567), za Hanuše Haugvice z Biskupic stávala v Chropyni tvrz. O deset let později mu císař Rudolf II. povolil stavbu nového sídla – hradu. Hrad nebyl nejspíše ani dostavěn, protože Haugvic krátce na to zemřel a hrad zpustl.

Tvrziště v lokalitě Hradisko se zbytky valů u obce Chvalnov-Lísky. První zprávy až z r. 1627 (majitel Maxmilián Lev z Kounic a Uh. Brodu). Tvrz několikrát měnila majitele, zaniká r. 1709 násilnou cestou. Již nebyla obnovena.

Mlýn ve vsi Cvrčově je poprvé připomínán r. 1318. Další zmínky o mlýně pocházejí z let 1496, 1532, 1538 a dále z roku 1600. Později byl Cvrčov připojen k obci Lobodice. Mlýn funguje příležitostně dodnes.

Tvrz v Dlouhé Vsi, dnes části obce Vrchoslavice, v r.1355 vlastnil Jan z Kravař, později střídala své majitele. Zanikla za česko-uherských válek.

Terénní náznaky tvrze z poloviny 14. století u č.p. 46 opuštěné nejpozději v polovině 16. století.

Zaniklá tvrz, která se zmiňuje r. 1321, kdy byla v majetku Vlčka z nedalekého hradu Křídlo. V 2. pol. 14. stol. hrad i tvrz koupil Boček z Kunštátu. R. 1437 se tvrz uvádí už jen jako pusté, holé místo – zanikla tedy dlouho před tímto rokem. Dle archeol. výzkumu byla tvrz dřevěná s kamennými základy.

Původní tvrz ze 14. století byla v 16. století přestavěna na renesanční zámek. V pol. 18. století byl zámek přestavěn barokně a roku 1875 regotizován. Dnes se zámek nachází v soukromém vlastnictví a je postupně opravován.

Lobodický mlýn se prvně uvádí v r. 1600. Současná hlavní budova vznikla zřejmě v r. 1704 a v r. 1827 byla zrekonstruována. V r. 1905 mlýn vyhořel a v r. 1908 byl přeměněn na vodní elektrárnu pro město Kojetín. Elektrárnu dodnes pohání Kaplanova turbína z r. 1932.

Jeden z mnoha výstavných domů Kroměříže, tzv. Hejtmanský vznikl po roce 1667 sloučením dvou starších domů ze 16.stol. Iniciátorem přestavby byl hejtman Maxmilián Rudolf Říkovský z Dobrčic.

Původně gotická tvrz postavená pány ze Šternberka. V roce 1579 již zmiňován jako zámek. Později dlouhá léta přestavován na čtyřkřídlý, raně barokní zámek. Okolo mimořádně cený francouzský park v ludvíkovském stylu.

Tvrz poprvé uváděna r.1446. Po třicetileté válce postaven barokní zámek. Zámek je patrová trojkřídlá budova, západní část má hladké fasády, jižní křídlo má původní barokní fasádu. V zámku sídlí obecní úřad, policie, Jednota Orel.