Turistické cíle v okolí obce Bílany

Drobná barokní sakrální památka z roku 1702, v těsné blízkosti místního židovského hřbitova, při pravé straně silnice směrem na Tovačov.

Kaple uprostřed obce z roku 1810 s odsazeným pětibokým kněžištěm a hranolovou zvonicí. U kaple socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1740 na hranolovém podstavci.

V r. 1874 byla na místě starší kapličky zničené požárem postavena současná kaple sv. Jana Sarkandra. V r. 1876 byl před kaplí vztyčen novogotický kamenný kříž.

Kaple sv. Josefa vznikla spolu s novým hřbitovem v r. 1888. Stavba postavená v novogotickém slohu z bílých pálených cihel spolu s hřbitovní zdí tvoří jednotný celek.

Pravděpodobně někdy v 18. století byla postavena zděná zvonice prvně doložená v roce 1833. Roku 1876 byla stavba rozšířena o kapli sv. Prokopa.

Drobná kaplička postavena po r. 1867. Před ní kříž z r. 1803.

Terénní zbytky hrádku a zaniklá ves Jaroslavice. Hrádek se zmiňuje jen jednou, a to roku 1522 jako pustý hrad Kasařov.

Pískovcová kašna je dílo tovačovského sochaře Mandlíka a pochází z r. 1694. Socha sv.Václava pochází z r. 1872. Voda k napájení kašny byla vedena z vodojemu na zámecké věži důmyslným dřevěným rozvodem.

Bývalý františkánský klášter byl postaven kardinálem F. Dietrichsteinem v l. 1610–20 vč. přestavby pův. hřbitovní kaple na kostel Nejsv. Trojice (zbořen r. 1790). R. 1654 postavena kaple sv. Kříže. Klášter zrušen r. 1788, poté zde byla pekárna, octárna. Rekonstrukce koncem 20. stol., dnes hotel atp.

V l. 1863-1864 vznikl, přestavbou staršího domu, klášter sloužící k výuce dívek a v r. 1884 byl rozšířen o nemocnici. Později sloužil jako mateřská škola a domov důchodců. V l. 1996-1998 vznikl na místě původních staveb nový komplex budov domova důchodců.

Klášter milosrdných sester sv. Kříže postavený ve 20. - 30. letech 20. století dotváří památkově chráněná kaple Povýšení sv. Kříže. Autorem stavby je Metoděj Matuška, vitráže a mozaiky zhotovil Atelier Vačkař. Hlavní průčelí bylo novodobě přestavěno.

Opevněný vojenský tábor či hradiště založený patrně v 1. čtvrtině 15. století v dobách husitských válek jako možné sídlo vojenské posádky či loupeživé tlupy, 500 m od nádraží v Kojetíně při železniční trati z Kojetína do Kroměříže.