Turistické cíle v okolí obce Bezměrov

Tvrz v Lobodicích se uvádí pouze jednou v r. 1367 v souvislosti se sporem mezi bratry Onešem, Janem a třetím bratrem Bernardem, kteří se po Lobodicích také psali. Zanikla během 15. stol. a dnes již není známo, kde stála. Byla zřejmě chráněna vodním příkopem a mohla stát někde u mlýnského náhonu.

Barokní mariánský sloup postavený na Velkém náměstí na paměť moru, který v Kroměříži řádil v roce 1680. Na podstavci sloupu čtyři sochy světců a erb biskupa Karla II. z Liechtenštejna.

Mariánský sloup z roku 1885. Na vrcholu socha Neposkvrněné Panny Marie. Na podstavci se pozlacený reliéf sv. Cyrila a Metoděje. Sloup opraven r. 2005.

Středověké hradby opevnění města Kroměříž byly vybudovány v l. 1245–1281. Dodnes stojí více než jejich třetina. Od r. 2000 jsou hradby systematicky opravovány - nepevné části se nahrazují novým zdivem či kameny, nanáší se na ně i speciální voduodpuzující nátěr.

Zbytky skromných městských hradeb v ulici Podvalí vystavěných za Štemberků či Pernštejnů. Ze tří bran se nedochovala žádná. Roku 1643 město vypleněno Švédy.

Přerovské městské hradby tzv. Horního města byly vybudovány ve druhé polovině 15. století rodem Pernštejnů. V současné době procházejí nákladnou rekonstrukcí. Dochovány úseky především na severu, východě a částečně na jihu.

Městský dům, původně zvaný Záloženský, byl postaven na počátku minulého století v době národního obrození. Od roku 1909 je majetkem města Přerov.

Městský park Michalov byl založen r. 1903. Od 70. let 20. stol. chátral. R. 1991 byl započat program jeho revitalizace. 1992 byl park vyhlášen jako významný krajinný prvek s relikty fauny a flory lužních lesů. Park má rozlohu 17 ha.

Poměrně neznámý alkalicko-sirnatý minerální pramen v obci Vřesovice. Objeven v r. 1925 při hledání ropy asi 100 m po proudu potoka od dnešního místa. Dnešní pramen pochází z vrtu hloubení studny v r. 2004 na soukromém pozemku. Majitel následně zřídil pro veřejnost odběrné místo.

Jediná dochovaná městská brána bývalých hradeb o nichž je zmínka již z r. 1290. Přestavěna r. 1585 biskupem Stanislavem II. Pavlovským. R. 1840 novogoticky upravena Ant. Archem.

Torzo mohyly postavené někdy těsně po roce 1805 na paměť zastávky císaře Františka I. a ruského cara Alexandra I. na kopci Předina, když zde odpočívali před bitvou u Slavkova. Památka byla v průběhu let opakovaně poničena, dnes je ve zchátralém stavu. Cihlová mohyla trojúhelníkového půdorysu.

Pískovcový pomník pruského majora Eduarda z Behru, z prusko-rakouské bitvy u Tovačova 15.7.1866. Dnes se mohyla nachází ve zuboženém stavu. Na jedné straně se nachází německý nápis o pruském majoru 44. pěšího pluku.