Turistické cíle v okolí obce Třešť

Fara u kostela sv. Martina v Třešti je poprvé uváděna r. 1349. Pozdně barokní soubor farních budov byl postaven na místě starších budov okolo roku 1771, upraven po požáru roku 1831. Ohrazený areál se skládá z fary, kaplanky a budov hospodářského zázemí. První dvě budovy jsou památkově chráněny.

Poměrně unikátní pseudogotická budova nazývaná zámkem a vystavěna pod vlivem anglické gotiky v roce 1919 podnikatelem Karlem Löwem.Tento zámek či v podstatě továrnická vila byla přímou součásti textilní továrny, kterou podnikatel vlastnil. Dnes se v areálu nachází Střední umělecko-průmyslová škola.

Vznik tzv. "zámečku" souvisí s podnikatelem Karlem Lowem. Objekt byl postaven v roce 1922 jako jeho venkovské sídlo. V roce 1945 přešel do majetku státu. Dnes patří soukromě firmě a slouží k bydlení.

Jihlavské podzemí je s délkou 25 km druhým nejrozsáhlejším v ČR. První podlaží je ze 14. století, druhé a třetí ze 16. století. Zdejší raritou je tzv. svítící chodba. Pro veřejnost bylo r. 1991 zpřístupněno cca 400 m původních chodeb.

Dům na dvou středověkých parcelách, v jádru pozdně gotické zdivo z doby kolem roku 1500. Středověké domy sjednoceny v 18. století, po velkém požáru v roce 1760. Další přestavby v 19. stol. a na počátku 20. stol. Rodný dům Josefa Hoffmanna, vídeňského architekta, přední postavy vídeňské secese.

Barokní zděný holubník ze 17. století je památkově chráněný objekt v areálu Panského dvora. Věžová stavba na čtvercovém půdorysu s mansardovou střechou krytou prejzy má fasádu zdobenou nárožními pilastry a slunečními hodinami. Pod střešní římsou jsou ze tří stran řady výletových otvorů pro holuby.

Zámek, původně tvrz, zažil množství majitelů. Za Leskovců z Leskovce v 2. pol 16. st. byla tvrz přestavěna v renesančním slohu. Rod Regalů dal tvrz přestavět na zámek r. 1734. Dnes je zámek dvoupatrová budova, v soukromém majetku.

Horní mlýn čp. 5 v Rančířově stojí na pravém břehu říčky Jihlávky. Z původního vodního mlýna se třemi mlýnskými koly na horní vodu se dochovala jen část hospodářských budov. Z majitelů jsou známí Josef Höfer (1835) a Jan Müller (1930).

Novobarokní stavba z poč. 20. století na místě dvou gotických domů. Od r. 1834 doloženo právo šenkovat pivo, víno i kořalku. V r. 1908 dům J. Pantoflíček radikálně přestavěl pro Vzájemnou záložnu; přitom použil na fasádě původní barokní sochařskou výzdobu. Od r. 1920 hotel hostil městské divadlo.

Barokní hraničník ve tvaru komolého jehlanu o výšce 4,88 m označuje hranici mezi Čechami a Moravou, jak byla stanovena roku 1750. Na území Jihlavy jsou celkově čtyři. Vytvořil je známý sochař Viktor Václav Morávek z Polné.

Zřícenina hradu, který vznikl někdy kolem roku 1315. Během husitských válek byl pravděpodobně pobořen a následně zpustl. K vidění jsou zbytky okrouhlé věže a pozůstatek hradby.

Vrchnostenské obydlí hospodářského dvora, které v letech 1835 - 1839 přestavěli pod vlivem klasicismu do podoby zámku tehdejší majitelé nedalekých Puklic Ota Skrbenský z Hříště s manželkou. V roce 1878 získává zámek Karel z Blankenštejna, který jej ještě v témže roce postoupil Michaelovi Rychnovskému. Jeho potomkům patří dodnes.