Turistické cíle v okolí obce Třešť

Barokní obdélná kaple s trojbokým závěrem byla roku 1689 postavena jako součást poutního areálu na Křemešníku nad zázračným pramenem. Na počátku 20. století byl do štítu zasazen reliéf znázorňující křest Ježíše Krista od významného sochaře Františka Bílka. Za kaplí je krátká štola, tzv. poustevna.

Návesní kaple sv. Jana Nepomuckého byla postavena v roce 1862 v klasicizujícím stylu. Obdélná stavba, doklad venkovské sakrální architektury 19. století, je uzavřena segmentovým závěrem. Má sedlovou střechu, ze které vyrůstá polygonální otevřená zvonička. Památkově je kaple chráněna od roku 1958.

Osamělá kaple severozápadně od Telče z roku 1663. Nechal ji postavit Jan Karel Jáchym Slavata na místě, kde při lovu spadl do vlčí jámy jako poděkování za svoji záchranu. Ke kapli vede od Telče křížová cesta.

Podle pověsti kapličku nad pramenem postavil v 16. století pan z Leskovce. Největšího rozmachu dosáhly lázně v 18. stol., za první světové války areál lázní vyhořel a nikdy nebyl obnoven. Pramen je volně přístupný, interiér kaple nepřístupný.

Kaple sv. Václava na návsi obce Rohozná z r. 1881. Zařízení je novodobé.

Návesní kapli čtvercového půdorysu postavil r. 1749 místní láník Mathes Pistauer jako poděkování za záchranu rodiny při požáru. Podle některých zdrojů je kaple zasvěcena Nejsvětější Trojici. V interiéru bývaly barokní iluzivní malby, zničené při opravě stavby. Památkově chráněna je kaple od r. 1958.

Hřbitovní kaple byla postavena v těsné blízkosti kostela sv. Václava přibl. v 1. pol. 13. stol. R. 1662 byla nově zasvěcena sv. Trojici. Pod kaplí je podzemní část k ukládání kostí. V l. 1959-1962 provedena rekonstrukce, při které byla odkryta románská okna a v lodi kostela románská figurální malba.

Památkově chráněná kamenná barokní kašna z roku 1726. Na žulovém dříku uprostřed čtvercové nádrže je nápis „1846 1726 OBNOWENA GE ZA CASV PA MATEGE HASSKA PRIMASA BATELOWSKIHO A STARSSICH OBCE TOMASSE MASSKA ANTONINA PROCHASKI“. Kašna je chráněná od roku 1958.

Barokní pískovcová kašna na místě středověké kašny, vytvořená r. 1789 sochařem Janem Václavem Prchalem. Centrální plastika představující antickou bohyni Amfitrité byla osazena roku 1797. Kolem je pás dlažby z 19. století.

Kamenná kašna z roku 1827 v horní části náměstí, na místě starší dřevěné kašny. Na soklu uprostřed, pravděpodobně renesančním, stojí barokní socha Siléna, vychovatele boha Dionýsa, s postavou dítěte (snad malého Dionýsa) v náručí. Socha byla do Telče převezena pravděpodobně z Dačic.

Šestiboká renesanční žulová kašna je ozdobena barokní sochou sv. Markéty z roku 1717 od Davida Liparta z Brtnice. Socha a její podstavec jsou vytvořeny z mušlového vápence. Světice stojící v mírném záklonu, pravou nohou stojí na drakovi. V pravé ruce drží pozlacený kříž.

Křížový kámen završený obloukem má na obou stranách výrazný latinský kříž. Dle literatury má vpředu reliéf šipky, dnes nezřetelný. Nadzemní část má rozměry 83x58x20 cm. Stojí na místě, kde byl podle pověsti zabit davem kat, který nedokázal na nedalekém popravišti vykonat ortel nad svým bratrem.