Turistické cíle v okolí obce Jezdovice

Památkově chráněná barokní panská sýpka v Telči pochází ze 17. století. Jedná se o volně stojící dvoupatrovou budovu na obdélném půdorysu se zvalbenou střechou. Mohutný objekt tvoří dominantu bývalého panského hospodářského dvora, nese ale stopy nedostatečné údržby a nešetrných úprav ve 20. století.

Budova postavena na středověkých parcelách, barokně přestavena v pol. 18. století. Účel přestavby není jistý – snad měla sloužit jako klášter paulánů či jako nájemný dům pro rodiny tkalců z místní soukenické manufaktury. Po dokončení stavby zde byl zájezdní hostinec, hotel, taneční a divadelní sál.

Panský dům čp. 93 v Slavatovské ulici nechal v roce 1803 vybudovat hrabě Leopold František Podstatzky-Lichtenstein jako zázemí zámeckého zahradnictví. Jde o patrovou klasicistní stavbu s mansardovou střechou, jejíž fasádu zdobí štuková rustika, zdvojené pilastry a osový tympanon s volským okem.

Panský vodní mlýn v Rančířově je doložen již ve 14. století, dochovaná stavba pochází z roku 1724. Koncem 18. století ji mlynářská rodina Dobrovolných přestavěla a opatřila pozdně rokokovou štukovou výzdobou. Z původního areálu se zachovala především obytná budova s mansardovou střechou.

Železná rozhledna na Křemešníku, postavena r. 1993 v nadmořské výšce 765 m n.m., vysoká 52 m. Asi 400 m od věže stojí poutní kostel Nejsvětější Trojice.

První zmínka o pivovarnictví v Jihlavě je r. 1348. R. 1859 byly zrušeny v městě poslední 4 malé pivovary a společný moderní Iglauer Mälzerschaft Brauerei byl otevřen 4. dubna 1861. Po r. 1948 znárodněn, dnes patří pivovarnické skupině K Brewery.

Třešťský pivovar pravděpodobně vznikl v 16. století. První písemná zmínka z roku 1589 se týká smrti sládka Partla. R. 1618 je uváděn jako majitel Kryštof Adam Vencelík z Vrchovišť. Dalšími majiteli byli Herbersteinové, Wenzel-Sternbachové a Horácké pivovary, n.p. Jihlava. Uzavřen byl v roce 1961.

Zaniklý zámek z roku 1734 byla barokní jednopatrová stavba o půdorysu písmene L s hospodářským dvorem a sýpkou. V 90. letech minulého století byl zbaven památkové ochrany a v roce 1998 byl zbourán. Na rozdíl od zámku nepřišel o svoji státní ochranu přiléhající statek a okolní park.

Pomník připomíná hromadný spad meteoritů, který se odehrál kolem 6. hodiny 22. 5. 1808. Pozorováno bylo 200 až 300 kusů kamenů, většina nalezených vážila jen 32 g až 48 g, největší měl hmotnost 6 kg. Památník byl vybudován k 200. výročí události, na úřadu městyse je meteoritům věnováno malé muzeum

Pomník byl postaven v r.1922 podle návrhu E. Langa. Byly na něm německé nápisy a jména padlých. Roku 1945 byly nápisy odstraněny a nahradil je nápis "ZA OSVOBOZENÍ RUDÉ ARMÁDĚ VĚNUJE OBEC ČÍŽOV 1946". Po roce 1989 získal pomník současnou podobu s nápisem "OBĚTEM SVĚTOVÝCH VÁLEK VĚNUJE OBEC ČÍŽOV".

Mohutný žulový pomník připomíná 130 třešťských obětí první světové války. Jeho autorem byl Cyril Hájek, zhotovila jej kamenická dílna třešťského velkostatku. Slavnostně odhalen byl 6. května1934, původně naproti radnici. Pomník je evidován jako vojenské pietní místo pod číslem CZE6105-8555.

Pískovcový pomník třešťského rodáka, lékaře, matematika, fyzika a astronoma, mistra svobodných umění a vychovatele v různých šlechtických rodinách včetně rodiny Fridricha Falckého. Po bitvě na Bílé hoře byl nucen emigrovat nejprve do Německa a poté do Holandska a Anglie. Zemřel neznámo kdy a kde.