Turistické cíle v okolí obce Krasonice

nebo vyberte

Krasonice

Vysočina,  Jihlava  (JI)
Nalezeno celkem 262 záznamů, 15 / 22 stran, vyhledáno za 0.22 sec
 městský špitál
510.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Telč
Areál bývalého špitálu v Telči-Starém Městě vznikl v 16. století přesunem špitálu z Vnitřního Města do budovy bývalé fary. Uzavřený komplex tvoří tři historické objekty s barokní kaplí a novým hospodářským křídlem kolem dvora. Po rekonstrukci slouží od roku 2023 jako sídlo pobočky Muzea Vysočiny.
 městský špitál sv. Ducha
520.0 m. n.m.
dům krejčího Honze Nexe
ostatní - palác, dům, přestavěno, nepřístupno, Vysočina, Telč
Městský špitál při kostele sv. Ducha vznikl po roce 1414 sloučením dvou starších domů. Před rokem 1560 rozhodl Zachariáš z Hradce o přenesení špitálu na Staré Město. Starý špitál sloužil do roku 1579, poté byla budova částečně zbořena a na jeho místě byl vystavěn dům krejčího Honze Nexe.
 mlýn Kotnov
520.0 m. n.m.
Procházkův mlýn
mlýn - vodní, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Telč
Klasicistní vodní mlýn z konce 18. století, původně se třemi mlýnskými koly, dochovaly se však pouze tři prostupy po hřídeli vodního kola. Na obytné budově je letopočet 1797, areál doplňují hospodářské budovy. Poslední mlynářka Aloise Korandová je zde uváděna r. 1930. Památkově chráněn od r. 1958.
 mlýn Na Baště
510.0 m. n.m.
Noháčkův mlýn
mlýn - vodní, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Telč
Panský mlýn na Telčském potoce pod hrází Štěpnického rybníka je připomínán již v roce 1535. Pravděpodobně jej tvořily dnešní č.p 102 a 171. Provoz byl zrušen před rokem 1888 (ve vodní knize ani pozdějších soupisech mlýnů se již neuvádí). Roku 1891 prošel úpravami, v roce 1909 vyhořela obytná část.
 Moravské Budějovice
450.0 m. n.m.
hrad, zaniklý, volně přístupno, Vysočina, Moravské Budějovice
Hrad v Moravských Budějovicích byl prokázán až přestavbou panského dvora z r. 1657 na sokolský areál v letech 1919-1931. První zprávy z r. 1231, kdy je uváděna budějovická provincie jako vdovský úděl. Zánik asi při požáru města v r. 1532.
 Moravské Budějovice
460.0 m. n.m.
Muzeum řemesel Moravské Budějovice
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Moravské Budějovice
Zámek nechal postavit v letech 1666 - 1672 Rudolf Jindřich ze Schaumburku. Vznikl přestavbou čtyř renesančních měštanských domů a radnice se sgrafitovými psaníčky a renesančním portálem s letopočtem 1592. Dnes je zde městské muzeum a knihovna.
 Myslůvka
490.0 m. n.m.
Hradiště
tvrz, zřícenina, není známo, Vysočina, Myslůvka
Nepatrné, ale znatelné terénní pozůstatky pravděpodobně středověké tvrze, která ale písemně není doložena. Vznik se odhaduje na dobu kolem roku 1351, kdy se po Myslůvce píše Tomáš Věrduňk. Tzv. Hradiště je zapsáno v seznamu nemovitých památek archeologického charakteru.
 Nové Hobzí
zámek, zaniklý, nepřístupno, Jihočeský kraj, Nové Hobzí
Zaniklý zámek Nové Hobzí, jehož vznik je datován do 70. let 17. století, kdy nově vzniklou ves vlastnil Antonín Josef ze Scheidenau. Zámek neměl dlouhého trvání a zcela zanikl již po roce 1843 za Alfonse markraběte Pallaviciniho.
 Nové Syrovice
438.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Nové Syrovice
Původní tvrz z poč.16.stol. byla v 17.st.přestavěna na renesanční zámek. V 18.stol. získal podobu barokní. Při přestavbě v klasicistním stylu v letech 1820 – 1830 získal zámek podobu, která se zachovala dodnes.
 Okříšky
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Okříšky
Zámek vznikl koncem 16. stol. přestavbou starší tvrze rytířským rodem z Hrochova v renesančním slohu vyzdobený sgrafitovou fasádou, která zůstala zachována i pod pozdější barokní omítkou. Po r. 1945 zámek užívalo zemědělské družstvo, od r. 1999 je majetkem městyse Okříšky.
 Oponešice
tvrz, chátrající, nepřístupno, Vysočina
Gotická tvrz ze 14. stol., zřejmě postavená pány z Police, po roce 1542 ztratila svou obytnou funkci. První zmínky z let 1496 a 1511. Dochovala se obdélná obytná věž a část příkopu. V současnosti slouží jako sýpka.
 Orlovna
523.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Telč
Orlovna v Telči je víceúčelová patrová budova postavená v letech 1928–1929 podle návrhu Jaroslava Tesaře. Původní katolický spolkový dům s tělocvičnou, divadelním sálem a knihovnou byl v padesátých letech znárodněn a využíván jako sklad a kino. Po navrácení jednotě Orel prošel objekt rekonstrukcí.