Turistické cíle v okolí obce Vanov

Zděná výklenková kaple neznámého stáří, snad zasvěcená sv. Janu. Hluboký výklenek sahá až k podlaze, uvnitř je torzo kamenného sloupu (pravděpodobně dříku a patky žulových božích muk) a obraz Panny Marie, malovaný na plechu a krytý plechovou stříškou. Kaple není památkově chráněná.

Kaple byla vybudována v souvislosti s poutěmi, které v Knínicích po r. 1654 založili jezuité. Památkově chráněná stavba je první ze souboru 10 barokních kapliček poutního okruhu. V nice obraz "Pán Ježíš na hoře Olivetské" z r. 2015.

Kaplička vznikla v souvislosti s poutěmi, které v Knínicích po r. 1654 založili jezuité. Stavba je druhou ze souboru 10 barokních výklenkových kaplí poutního okruhu. V nice je obraz "Pán Ježíš u Annáše políčkovaný" z r. 2015.

Výklenková kaple v obvodové zdi domu č.p. 80, součást křížové cesty vybudované před rokem 1693 místními jezuity. Uvnitř je novodobý obraz, odpovídající X. zastavení křížové cesty, v tomto případě znázorňující scénu, kdy je Ježíš Kristus položen do hrobu. Kaple není památkově chráněná.

Zděná boží muka na čtvercovém půdorysu, s hmotově shodnou kaplicí, snad z 19. století. Hranolový dřík členěn římsou, kaplice a dřík jsou stejně vysoké. V dříku i kaplici na každé straně mělké niky s novodobými obrázky. Stanová střecha zakončena dvojitým křížem. Nejsou památkově chráněná.

Zaniklý rezidenční zámek založil souběžně s obcí a dvorem kolem r. 1655 Zdeněk Matyáš z Matyášovic. Významnými majiteli zámku byli Lichtenštejnové-Podstatští, kteří jej vlastnili v letech 1748 - 1862. Dnes je přímým pozůstatkem zámku kaplička, jež byla součásti zámecké kaple Navštívení Panny Marie.

Hřbitov v lese na samé hranici katastru Velkého Pěčína sloužil nejméně od poloviny 17. století židovským obcím v širokém okolí (do roku 1879 i Židům z Telče). Po roce 1938 zpustl, po roce 1990 pietně obnoven.

Hřbitov založen v polovině 18. století a užíván byl do počátku druhé světové války. Dochovalo se cca 130 náhrobků od 18. do 20. století a zajímavá márnice/vozovna.

Židovský hřbitov neznámého stáří, sloužící kdysi početné židovské populaci Batelova. Nejstarší čitelný náhrobek je z r. 1715. Pohřby do 2. světové války.

Židovský hřbitov pravděpodobně z poloviny 17. stol, márnice je z pol. 19. stol. Uchovalo se na něm cca 1200 náhrobků, nejstarší z 18. stol. V interiéru márnice jsou fragmenty hebrejských liturgických textů.

Židovský hřbitov byl založen r. 1794. Po postupném přesídlení většiny markvareckých židovských obyvatel byla zdejší náboženská obec r. 1888 zrušena. Většina náhrobků pochází z 1. pol. 19. stol., součástí hřbitova je kamenná obřadní budova. Hřbitov patří od r. 1958 mezi chráněné kulturní památky ČR.

Židovský hřbitov v Telči byl zřízen v letech 1879–1880 (starší hřbitov zanikl beze stopy). Na ploše 2800 m2 (z větší části nezaplněné), ohrazené vysokou zdí, se zachovalo cca 200 moderních náhrobků s hebrejskými, německými i českými nápisy. Obřadní síň je užívána Církví adventistů sedmého dne.