Turistické cíle v okolí obce Dolní Vilímeč

Po vzniku kupecké osady byl ohrazen jen areál mariánského kostela. Před rokem 1366 vzniklo opevnění města. V I. polovině 16. století opevnění doplnila parkánová zeď s baštami. Od konce 17. století postupně opevnění upadalo, částečně zaniklo.

Královské město r. 1227 založil Přemysl Otakar I. a dal jej opevnit hradbami. Ty jsou připomínány r. 1237. Měly dva pásy zdi z lomového kamene, příkop, 2 hlavní brány a několik branek. V 15. a 16. stol. byly doplněny o bašty. U Malé branky je zazděna pozdně gotická poloplastika zvaná Kamenná panna.

Areál bývalého špitálu v Telči-Starém Městě vznikl v 16. století přesunem špitálu z Vnitřního Města do budovy bývalé fary. Uzavřený komplex tvoří tři historické objekty s barokní kaplí a novým hospodářským křídlem kolem dvora. Po rekonstrukci slouží od roku 2023 jako sídlo pobočky Muzea Vysočiny.

Městský špitál při kostele sv. Ducha vznikl po roce 1414 sloučením dvou starších domů. Před rokem 1560 rozhodl Zachariáš z Hradce o přenesení špitálu na Staré Město. Starý špitál sloužil do roku 1579, poté byla budova částečně zbořena a na jeho místě byl vystavěn dům krejčího Honze Nexe.

Přírodní památka vyhlášená v roce 1984 na ploše 0,2 hektaru. Je jedním z nejlépe zachovalých projevů intenzivního mrazového zvětrávání žuly ve vrcholových partiích Jihlavských vrchů v nadmořské výšce 765–774 metrů nad mořem.

Klasicistní vodní mlýn z konce 18. století, původně se třemi mlýnskými koly, dochovaly se však pouze tři prostupy po hřídeli vodního kola. Na obytné budově je letopočet 1797, areál doplňují hospodářské budovy. Poslední mlynářka Aloise Korandová je zde uváděna r. 1930. Památkově chráněn od r. 1958.

Panský mlýn na Telčském potoce pod hrází Štěpnického rybníka je připomínán již v roce 1535. Pravděpodobně jej tvořily dnešní č.p 102 a 171. Provoz byl zrušen před rokem 1888 (ve vodní knize ani pozdějších soupisech mlýnů se již neuvádí). Roku 1891 prošel úpravami, v roce 1909 vyhořela obytná část.

Pozůstatky tvrze, která existovala od 14. do závěru 15. století. Zachoval se zejména šíjový příkop a val, část tvrziště zanikla při stavbě železnice.

Nepatrné, ale znatelné terénní pozůstatky pravděpodobně středověké tvrze, která ale písemně není doložena. Vznik se odhaduje na dobu kolem roku 1351, kdy se po Myslůvce píše Tomáš Věrduňk. Tzv. Hradiště je zapsáno v seznamu nemovitých památek archeologického charakteru.

Gotická tvrz ze 14. stol., zřejmě postavená pány z Police, po roce 1542 ztratila svou obytnou funkci. První zmínky z let 1496 a 1511. Dochovala se obdélná obytná věž a část příkopu. V současnosti slouží jako sýpka.

Orlovna v Telči je víceúčelová patrová budova postavená v letech 1928–1929 podle návrhu Jaroslava Tesaře. Původní katolický spolkový dům s tělocvičnou, divadelním sálem a knihovnou byl v padesátých letech znárodněn a využíván jako sklad a kino. Po navrácení jednotě Orel prošel objekt rekonstrukcí.

Na vyvýšenině východně od telčského nádraží byla roku 1898 postavena dřevěná rozhledna. Jejím nástupcem je typisovaný telekomunikační stožár s veřejně přístupnou vyhlídkovou plošinou, postavený v letech 1999–2000.