Turistické cíle v okolí obce Lovětín

Barokní sousoší z let 1717–1720 od Františka Bauguta. Trojboký podstavec zdobený reliéfy je doplněn sochami světců – Jana Nepomuckého, Jana Křtitele, Prokopa a Josefa. V roce 1838 byla kolem postavena empírová kašna.

Špitál s centrální osmibokou kaplí byl založen roku 1694 v prostoru severozápadně od počáteckého náměstí. Kaple byla poničena požárem v roce 1821. Opravena v r. 1834, kdy získala novogotickou vížku. Nyní v užívání Církve československé.

Hrad byl založen koncem 13. stol. Šternberky. Nevelké jádro na skalním výchozu je obklopeno rozsáhlým předhradím opevněného s využitím několika skalních bloků. Zanikl r. 1423 zřejmě v důsledku tažení husitů. Zachováno je torzo zdi a náznaky opevnění.

Dům čp. 6 v západní frontě náměstí sloužil dříve jako radnice. Je v jádře renesanční, upravený v polovině 18. stol. Kamenný čtyřboký pilíř podepírá oblouky podsíně, kamenný portál se znakem města je datován 1567.

Zámeček, jehož stavitel je neznámý stejně jako datum jeho výstavby, je poprvé zachycen na mapě I. vojenského mapování z let 1764-1768. Po roce 1800 jej získal Josef Heller, jehož rod vlastnil zámek až do 20. let 20. století. V 90. letech přešel do soukromých rukou.

Barokní sloup na náměstíčku u kostela na telčském Starém Městě byl postaven před rokem 1673. Dal ho vztyčit Ferdinand Vilém Slavata jako díkuvzdání za jmenování císařským tajným radou.

Zaniklá tvrz, postavená patrně zač. 13. stol. R. 1226 je zmiňován jistý Stonař, po něm Albert ze Stonařova. R. 1389 tvrz v držení Jana ze Rzavého, poté časté střídání majitelů. R. 1480 při prodeji Jetřichovi z Prostiboře už není uváděna. R. 1531 zmíněna pustá tvrz a nová tvrz, která stávala jinde.

Kamenná studánka na jihozápadním okraji přírodního parku Čeřínek byla do dnešní podoby upravena v roce 2003. V roce 2007 sochař Tomáš Krásenský umístil nedaleko studánky kamenný reliéf Panny Marie s Ježíškem. Patronem studánky je ZO ČSOP Margarita z Jihlavy.

Zámek byl původně tvrzí, kterou postavil Dětřich z Obratan. Koncem 16. stol. byla tvrz přestavěna Zachariášem z Hradce na renesanční zámek. K dalším přestavbám došlo v 17. i 18. stol. a zámek ztratil svou původní podobu.

Terénní stopy po švédském vojenském táboře z roku 1640. Tábor měl rozměry cca 50 x 50 m, dvě vysunutá dělostřelecká postavení a dva vchody.

Synagoga postavena v roce 1794 na místě synagogy zničené požárem v r. 1790. Upravena v r. 1825. Po válce sbor Církve čs. husitské a klub zahrádkářů. I přes pozdější úpravy si zachovala klasicistní vzhled.

Empirová synagoga z roku 1825, postavená na místě barokní synagogy zmiňované 1693 a zničené požárem r. 1824. V současnosti zde je sbor Církve československé husitské a stálé expozice Franze Kafky a židovské obce v Třešti.