Turistické cíle v okolí obce Dvorce

Žulová pilířková boží muka s datací do r. 1740 a iniciálami ILS na soklu jsou vezděná do zdi terasy u domu čp. 849. Původně stála na místě domu mezi dvěma lipami. V r. 1935 byla přesunuta do současné polohy, při přesunu byly v zemi kolem nich objeveny lidské kosti. Památkově chráněná od r. 1958.

Žulová nedatovaná boží muka, pravděpodobně z 18. století. Svým tvarem odpovídají obdobným památkám v tomto regionu. Mají štíhlý osmiboký dřík a vysokou kaplici komplikovaného tvaru, rozdělenou na dvě části římsou. Koule a kříž, které jsou obvykle na vrcholu božích muk v této oblasti, zde chybí.

Kamenná boží muka byla vytvořena roku 1758. Na čelní straně vysokého soklu jsou ryté rámy se symboly srdce a kříže, iniciály ICS a letopočet 1758. Čtyřboký dřík je zakončen výraznou krycí deskou, na které je hranolová kaplice, na vrcholu s koulí a kovovým křížem. Památkově chráněná jsou od r. 1958.

Barokní žulová boží muka z roku 1774 s třemi podmalbami na skle v nikách kapličky. Malby představují Vítězného Krista, Pannu Marii s Dítětem a sv. Václava. Boží muka jsou udržovaná a památkově chráněná.

Torzo pozdně barokních sloupkových božích muk z roku 1770. Dnes se z nich ale zachoval jen sokl a část dříku vysoká cca 1 metr. Sokl je hranolový, s rytými rámy, v přední části je hůře čitelný sedmiřádkový česky psaný nápis: NAKLA/ DEM/ LVKASE/ PARKANA/ Z BATE/ LOWA/ 1770. Chráněna od roku 1958.

Žulová pilířková boží muka, pravděpodobně z 18. století, patří do rozsáhlé skupiny barokních božích muk v okolí Batelova. Kvádrový nízký sokl bez ozdob přechází v hranolový pilířek. Na něm je robustní, kónicky tvarovaná lucerna s půlkruhově zakončenými nikami. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Barokní žulová boží muka z roku 1760. Subtilní hranolový pilíř je zdobený rytými rámy. Ukončený je profilovanou římsou. Čtyřboká lucerna je hrotitě zakončená, na vrcholu je kovový latinský křížek. V hrotité čelní nice je novodobý obrázek. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Žulová boží muka z roku 1668, skládající se ze zdobeného podstavce, osmibokého dříku a čtyřboké lucernou s mělkými nikami, původně pravděpodobně vyplněné obrázky svatých. Kovový křížek na vrcholu lucerny je novodobý, původní se nedochoval. Do roku 2008 byla v dolní části zasypána pod úroveň terénu.

Jediná dochovaná brána jihlavského opevnění je pozůstatkem složitějšího fortifikačního bodu, vytvořeného v I. polovině 16. století. Předbraní zaniklo v 19. století, vlastní věžová brána se dochovala a stala se symbolem města.

Zámek vznikl přestavbou hradu, postaveného Valdštejny před r. 1436. V 2. pol. 16. stol. byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Po r. 1620 byl zámek Valdštejnům zkonfiskován a získal jej Rombaldo hrabě de Collalto. V držení rodu do r. 1945, kdy byl zestátněn. Od r. 2008 postupná rekonstrukce zámku.

Farní budova vznikla roku 1634 sjednocením několika starších budov. Zachovala se zde pozdně gotická světnice, zaklenutá křížovou klenbou a rozlehlé prostory s renesančními klenbami. V ohradní zdi je druhotně zazděna konzola z druhé pol. 13. století.

Barokní most byl vybudován v první čtvrtině 18. stol. V l. 1715–18 byl vyzdoben barokními sochami světců sochaře Davida Liparta. Most byl dvakrát rozšířen, na počátku a v poslední čtvrtině 20. stol. Od r. 1958 patří mezi chráněné nemovité kulturní památky ČR. Od r. 1999 je ve znaku města Brtnice.