Turistické cíle v okolí obce Batelov

Barokní návesní kaple stojící na čtvercovém půdorysu se zaobleným nárožím byla postavena na konci 18. století. Interiér kaple je zaklenutý valenou klenbou s lunetovými výsečemi. Kaple má plechovou stanovou střechu zakončenou čtyřbokou zvonicí s cibulí, makovicí a křížem na vrcholu.

Kaple sv. Václava na návsi obce Rohozná z r. 1881. Zařízení je novodobé.

Pozdně barokní kaple z let 1828 - 1829, kterou vyprojektoval významný regionální stavitel té doby Martin Schindler ze Štoků. Vysvěcení proběhlo 28. září 1829 a celebroval jej jihlavský farář Martin Ignác Weber. V letech 1994 až 2006 proběhla celková rekonstrukce. Památkově chráněna od roku 1958.

Moderní kaple sv. Anny postavena v letech 2020–2021. Autorkou architektonického návrhu je Kamila Bartošková, stavební projekt je od ing. Libora Šimka. Požehnána byla P. Janem Kotasem 24. 7. 2021. V interiéru je obraz sv. Anny od D. Němce, socha sv. Anny od V. Vávrů a křížová cesta od I. Kolářové.

Návesní kapli čtvercového půdorysu postavil r. 1749 místní láník Mathes Pistauer jako poděkování za záchranu rodiny při požáru. Podle některých zdrojů je kaple zasvěcena Nejsvětější Trojici. V interiéru bývaly barokní iluzivní malby, zničené při opravě stavby. Památkově chráněna je kaple od r. 1958.

Hřbitovní kaple byla postavena v těsné blízkosti kostela sv. Václava přibl. v 1. pol. 13. stol. R. 1662 byla nově zasvěcena sv. Trojici. Pod kaplí je podzemní část k ukládání kostí. V l. 1959-1962 provedena rekonstrukce, při které byla odkryta románská okna a v lodi kostela románská figurální malba.

Památkově chráněná kamenná barokní kašna z roku 1726. Na žulovém dříku uprostřed čtvercové nádrže je nápis „1846 1726 OBNOWENA GE ZA CASV PA MATEGE HASSKA PRIMASA BATELOWSKIHO A STARSSICH OBCE TOMASSE MASSKA ANTONINA PROCHASKI“. Kašna je chráněná od roku 1958.

Barokní pískovcová kašna na místě středověké kašny, vytvořená r. 1789 sochařem Janem Václavem Prchalem. Centrální plastika představující antickou bohyni Amfitrité byla osazena roku 1797. Kolem je pás dlažby z 19. století.

Kamenná kašna z roku 1827 v horní části náměstí, na místě starší dřevěné kašny. Na soklu uprostřed, pravděpodobně renesančním, stojí barokní socha Siléna, vychovatele boha Dionýsa, s postavou dítěte (snad malého Dionýsa) v náručí. Socha byla do Telče převezena pravděpodobně z Dačic.

Kašna na pelhřimovském náměstí je doložena k r. 1546. Současná podoba je z r. 1828, opravena r. 1888. Na osmibokém sloupu uprostřed kruhové nádrže stojí socha sv. Jakuba Většího v poutnickém rouchu, čtyři chrliče mají podobu lvích hlav.

Šestiboká renesanční žulová kašna je ozdobena barokní sochou sv. Markéty z roku 1717 od Davida Liparta z Brtnice. Socha a její podstavec jsou vytvořeny z mušlového vápence. Světice stojící v mírném záklonu, pravou nohou stojí na drakovi. V pravé ruce drží pozlacený kříž.

Křížový kámen završený obloukem má na obou stranách výrazný latinský kříž. Dle literatury má vpředu reliéf šipky, dnes nezřetelný. Nadzemní část má rozměry 83x58x20 cm. Stojí na místě, kde byl podle pověsti zabit davem kat, který nedokázal na nedalekém popravišti vykonat ortel nad svým bratrem.