Turistické cíle v okolí obce Dolní Cerekev

Křížový kámen snad z 18. století. Obdélná kamenná deska má na přední straně plastický reliéf klínového kříže, na zadní straně nápis a reliéf lebky se zkříženými hnáty. Kde stála původně a kdy byla přenesena na hřbitov, není známo. Dnes označuje hromadný hrob místních Němců, zavražděných v roce 1945.

Křížový kámen v lese „Mučírna“ z roku 1556 údajně připomíná zabití myslivce pytláky. Jednostranná deska má uražen levý horní roh. Na přední straně je reliéfní latinský kříž, orámovaný nečitelným nápisem. Kámen má rozměry 79x46x13 cm. Původně stával hlouběji v lese, přesunut snad při budování cesty.

Vodoléčebné a klimatické lázně u sv. Katřiny jsou uváděny v 16. stol. Dle pověsti pramen uzdravil dcery pána z Leskovce a ten zde dal postavit kapličku. Věhlas získaly v 18. století, za první světové války vyhořely a již nikdy nebyly zcela obnovy.

Rondokubistická stavba postavena stavitelem Skorkovským dle projektu J. Dufka v roce 1924. Stavbu financovalo Stavební družstvo dělnických a rodinných domků pro Rantířov a okolí, založené na podporu českých rodin osídlujících německé vesnice v okolí Jihlavy. Za války přejmenována na Horácký dům.

Na vrchu Lísek stávalo středověké panské sídlo, tvrz či snad malý hrad. Naposledy je toto sídlo připomínáno těsně před třicetiletou válkou, v roce 1618. V 80. letech 20. století byly jeho pozůstatky, valy a příkopy kruhového tvaru, zlikvidovány. Dnes zde již nejsou žádné terénní náznaky.

Budovu dal r.1885 postavit svobodný pán Leopold Wenzel-Sternbach pro první mateřskou školu ve městě. Provoz zajišťovaly sestry z Kongregace Chudých školských sester de Notre Dame. Za 2. sv. války zabavena armádou, poté zde byla německá škola. R. 1946 byla znárodněna, v budově fungovala do r. 1971.

Dům zvaný Sklípek vznikl spojením dvou gotických domů, pocházejících patrně už ze 13. století. Dochoval se vysoký goticko-renesanční nárožní arkýř na kamenné noze a pozdně renesanční sál s valenou klenbou a štukovou výzdobou. V 60. letech 20. stol. adaptován na restauraci dle projektu Zdeňka Gryce.

Barokní jednopatrový městský dům z 18. století, poslední doklad barokní podoby náměstí. Dům má obdélný půdorys, výrazný štít orientovaný do náměstí a mansardovou střechu. Průčelí zdobí soustava lizén a sdružených pilastrů. Památkově chráněný je od roku 1992.

Přírodní památka vyhlášená v roce 1984 na ploše 0,2 hektaru. Je jedním z nejlépe zachovalých projevů intenzivního mrazového zvětrávání žuly ve vrcholových partiích Jihlavských vrchů v nadmořské výšce 765–774 metrů nad mořem.

Zaniklý barokní zámek, který dal pravděpodobně vybudovat na místě tvrze Maxmilián Arnošt Hornek z Horneku, který vlastnil Mirošov v letech 1710–1730. Po r. 1949 vlastnil zámek státní statek. Od r. 1958 byl kulturní památkou. V r. 1985 se zřítila část zdí devastované budovy a r. 1986 byl zbourán.

Barokní sloup z l. 1689–92 od Agostina Brascha, se sochařskou výzdobou Antonio Laghiho. Sloup se sochou Imaculaty na vrcholu obklopují plastiky sv. Josefa, sv. Jakuba Většího, sv. Šebestiána a sv. Františka Xaverského.

Dva původně středověké domy č. 57 a 58, propojené při přestavbě pro muzejní účely. Domy prošly renesanční přestavbou, upravovány byly v baroku i v době klasicistní. Zachovaly se renesanční klenby, nástěnné a nástropní malby z 17. stol., arkádové ochozy a vysoká síň. Na nádvoří je malé lapidárium.