Turistické cíle v okolí obce Jiřín

Jednoduchá žulová boží muka z roku 1751 při úseku staré silnice z Jihlavy na Tábor mají podobu, která byla na konci baroka typická pro tuto část Vysočiny. Hranolový sokl je zdobený rytými rámy, nápisem a datací na čelní straně: 1751 / MATHI / AS / BISDAV / ER. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Torzo pozdně barokních sloupkových božích muk z roku 1770. Dnes se z nich ale zachoval jen sokl a část dříku vysoká cca 1 metr. Sokl je hranolový, s rytými rámy, v přední části je hůře čitelný sedmiřádkový česky psaný nápis: NAKLA/ DEM/ LVKASE/ PARKANA/ Z BATE/ LOWA/ 1770. Chráněna od roku 1958.

Barokní žulová boží muka nejistého stáří. Dle údajů Národního památkového ústavu jsou raně barokní z roku 1698, datace na památce uvádí rok 1777. Boží muka mají nízký kamenný sokl, čtyřboký pilíř, čtyřbokou kaplici a kovový kříž s netypickou širokou patkou. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Žulová nedatovaná boží muka, pravděpodobně z 18. století. Svým tvarem odpovídají obdobným památkám v tomto regionu. Mají štíhlý osmiboký dřík a vysokou kaplici komplikovaného tvaru, rozdělenou na dvě části římsou. Koule a kříž, které jsou obvykle na vrcholu božích muk v této oblasti, zde chybí.

Barokní památkově chráněná žulová boží muka z období mezi pol. 17. a první pol. 18. století. Mají podobu typickou pro tuto část Vysočiny. Na podstavci s čtvercovým průřezem je čtyřboký sloup. Kaplička s mělkými nikami je zakončena stříškou. Na vrcholu býval pravděpodobně kamenný či kovový kříž.

Kamenná, snad barokní sloupková boží muka s novodobým kovovým křížem na vrcholu, typově odpovídají podobným sakrálním památkám v okolí. Kamenná boží muka se u nás objevují v gotice, vrcholu dosáhla v baroku. Představují sloup, u kterého byl před svým ukřižováním připoután a bičován Ježíš Kristus.

Nedatovaná kamenná boží muka, dle tvarosloví snad pozdně gotická či renesanční. Mají nízký osmiboký dřík, který je zakončen čtyřbokou kaplicí. Ta má v přední části hrotitě zaklenutou (dnes zasklenou) niku a po bocích nečitelné nápisy. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Žulová barokní boží muka z roku 1755. Dřík je hranolový s mírně vybranými rohy, zdobený stejně jako patka rytými rámy. Na římse je netypická čtyřboká kaplice zakončená půlkruhy. Kaplici zakončuje kamenná koule s torzem dvouramenného kovového křížku. Boží muka jsou památkově chráněna od roku 1958.

Žulová boží muka z roku 1668, skládající se ze zdobeného podstavce, osmibokého dříku a čtyřboké lucernou s mělkými nikami, původně pravděpodobně vyplněné obrázky svatých. Kovový křížek na vrcholu lucerny je novodobý, původní se nedochoval. Do roku 2008 byla v dolní části zasypána pod úroveň terénu.

Jediná dochovaná brána jihlavského opevnění je pozůstatkem složitějšího fortifikačního bodu, vytvořeného v I. polovině 16. století. Předbraní zaniklo v 19. století, vlastní věžová brána se dochovala a stala se symbolem města.

Zámek vznikl přestavbou hradu, postaveného Valdštejny před r. 1436. V 2. pol. 16. stol. byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Po r. 1620 byl zámek Valdštejnům zkonfiskován a získal jej Rombaldo hrabě de Collalto. V držení rodu do r. 1945, kdy byl zestátněn. Od r. 2008 postupná rekonstrukce zámku.