Turistické cíle v okolí obce Jiřín

Zcela zaniklé tvrziště, o jehož vzniku lze podle historických události uvažovat někdy ve 2. čtvrtině 14. stol., snad i dříve. V této době patřil Batelov pánům z Lipé. V r. 1626 při odprodeji batelovského zboží potomkem Augustýna Macka z Čížova se píše o dvou tvrzích, z nichž jedna je již dávno pustá.

Tvrz přestavěná Jiřím Čížovský r. 1586 na zámek. Kolem r. 1681 upraven barokně Odkolky z Újezdce a v r. 1755 Janem Kryštofem Burkhardtem de Klee klasicistně. Necitlivé úpravy v druhé polovině 20. století.

Renesanční zámek z 16. stol. postavený Čížovskými z Čížova, od přelomu 16. a 17. stol. slouží jako úřednická budova. Později mírně barokně upraven.

Raně gotický měšťanský dům, zvaný Bavorův, vznikl v pol. 13. století. Jeho jádro se dochovalo v obvodových zdech a v obloucích arkád. Při přestavbě v polovině 16. století získal současnou fasádu a byl též rozšířen do hloubky parcely. V 80. letech 20. století upraven pro současné využití.

Žulová barokní boží muka z roku 1729 (dle datace na soklu) mají podobu typickou pro tuto část Vysočiny. Hranolový dřík vychází z hranolového soklu a je zakončen římsou. Na ní je čtyřboká kaplice, zakončená projmutým jehlancem a kamenu koulí. Památkově chráněna od roku 1958.

Kamenná barokní boží muka z roku 1709. Vysoký čtyřboký podstavec s psaníčkovou bosáží pokračuje sloupem s entazí a čtyřbokou kapličkou. Ta je zdobena mělkými nikami s novodobými biblickými obrázky, koulí a kovovým křížem. Na zadní straně kapličky je čtyřřádkový nečitelný nápis s letopočtem 1709.

Barokní žulová boží muka z roku 1774 s třemi podmalbami na skle v nikách kapličky. Malby představují Vítězného Krista, Pannu Marii s Dítětem a sv. Václava. Boží muka jsou udržovaná a památkově chráněná.

Žulová boží muka z roku 1735. Nevýrazný sokl přechází v čtyřboký dřík s okosenými hranami. Čtyřboká kaplice s půlkruhově zakončenou mělkou čelní nikou stojí na jednoduché profilované římse. Kaplice končí jehlancovou stříškou s koulí a tepaným dvojitým křížem. Památkově chráněná od roku 1958.

Žulová barokní boží muka z roku 1772 připomínají hladomor v roce 1771. Mají válcový sloupek na hranolovém podstavci, na hlavici stojí kaplice zakončená nástavcem ve tvaru komolého jehlanu a kamennou koulí s kovaným křížem. Památkově chráněna od roku 1958. Renovována na počátku 21. století.

Kamenná boží muka z roku 1727 představují hodnotnou ukázku barokní kamenické práce, typickou pro tuto oblast Vysočiny. Na soklu je dnes již téměř nečitelný nápis „1727/ TITO BOŽÍ/ MUKI DAL PO/STAWIT PA/VEL FATINA/ NA PAMÁTKU/ UMUČENÍ PÁNA“. Dřík je hladký, lehce vydutý, lucerna má tři mělké niky.

Žulová pozdně gotická boží muka z počátku 16. století s velmi nezvyklým tvaroslovím. Hranolový pilířek s okosenými hranami je zakončen malou čtyřbokou vrcholovou kaplicí, v jejíž mělké nice je nezřetelný reliéf Krista na kříži. V horní třetině dříku je připevněno příčné břevno, vytvářející kříž.