Turistické cíle v okolí obce Jiřín

Tvrz přestavěná na zámek. Rytíř Jan z Minetti r.1729 přestavěl tvrz na barokní zámek. R.1838 hrabata z Rumerskirchu, opravili zámek. R.1904 Richard Fiedler přestavět zámek do dnešní podoby.

Nedokončená romantická vila, kterou si v letech 1930 – 1934 nechal vybudovat sochař a medailér Josef Šejnosta jako letní residenci a muzeum medailí. Projekt vytvořil architekt Kamil Hilbert. K obnově stavby došlo až v roce 2011 a bylo zde opět plánováno muzeum. Ani poté však budova nebyla dokončena.

Ves poprvé zmíněna r. 1404. Koncem 17. stol. za Vernierů postaven obdélný patrový barokní zámek. V l. 1728-30 rozšířen o vrcholně barokní boční křídlo s navazující obdélnou půlkruhem zakončenou kaplí. Další úpravy klasicistní, rokokové a empírové. Po požáru r. 1881 opraven na poč. 20. století.

Barokní mlýn na horní vodu byl vystavěn roku 1741. Objekt si zachoval téměř původní podobu s výraznou mansardovou střechou, uliční fasáda je zdobena štuky z 19. století. V roce 1930 zde kromě mlýna fungovala i pila, obojí vlastnil Karel Wagner. Mlýn je památkově chráněný od roku 1958.

Památkově chráněná přehrada, postavena pod soutokem říčky Hejlovky a Jankovského potoka v l. 1921–27 podle projektu Josefa Řeřichy. Hráz dlouhá 118 m je z lomového kamene. Objem nádrže je 2,32 mil. m3 a plocha hladiny 38 ha.

Dnes už jen místo původní valové fortifikace ne zcela přesně určeného názvu a funkce nad řekou Jihlavou, u něhož chybí jakékoli historické zprávy.

Mohutná čtyřpodlažní barokní sýpka z roku 1726, kterou nechala postavit Eleonora Kristína, říšská hraběnka Metternichová. Za napoleonských válek, v roce 1813, zde byl umístěn lazaret. Ve druhé polovině 20. století patřila sýpka státnímu statku. Na konci 20. století byla opuštěna a chátrala.

Kamenný obloukový viadukt, postaven v letech 1886–1887. Původně byl celý kamenný, s oblouky o rozpětí 10 metrů. Ještě před počátkem 20. století byla jeho střední část nahrazena ocelovou příhradovou konstrukcí s horní mostovkou.

Hřbitov založen v polovině 18. století a užíván byl do počátku druhé světové války. Dochovalo se cca 130 náhrobků od 18. do 20. století a zajímavá márnice/vozovna.

Židovský hřbitov neznámého stáří, sloužící kdysi početné židovské populaci Batelova. Nejstarší čitelný náhrobek je z r. 1715. Pohřby do 2. světové války.

Židovský hřbitov z počátku 17. století, nejstarší čitelný náhrobek z r. 1652. Na ploše 943 m2 je cca 250 náhrobků převážně žulových stél barokního typu. Ruiny průchozí márnice jsou v západní části zdi.

Cenný hřbitov s přibližně 1000 náhrobky barokního a klasicistního typu. Založen byl roku 1710, horní část v roce 1719. Poslední pohřeb zde proběhl v roce 1942. Pochováni jsou zde příbuzní Gustava Mahlera a Franze Kafky.