Turistické cíle v okolí obce Ježená

nebo vyberte

Ježená

Vysočina,  Jihlava  (JI)
Nalezeno celkem 245 záznamů, 7 / 21 stran, vyhledáno za 0.19 sec
 fara
580.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Stonařov
První zmínka o duchovní správě ve Stonařově je z r. 1349, kdy je jako farář uváděn Hirsco (či Hisko) z Police. Jednopatrová budova fary pravděpodobně vznikla renesanční přestavbou gotické tvrze v poslední čtvrtině 16. století. Fasády upraveny v 19. století. Fara je památkově chráněna od r. 1958.
 Helenín
Höllental
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Jihlava-Helenín
Poměrně unikátní pseudogotická budova nazývaná zámkem a vystavěna pod vlivem anglické gotiky v roce 1919 podnikatelem Karlem Löwem.Tento zámek či v podstatě továrnická vila byla přímou součásti textilní továrny, kterou podnikatel vlastnil. Dnes se v areálu nachází Střední umělecko-průmyslová škola.
 Henčov
520.0 m. n.m.
ostatní, přestavěno, nepřístupno, Vysočina, Jihlava-Henčov
Vznik tzv. "zámečku" souvisí s podnikatelem Karlem Lowem. Objekt byl postaven v roce 1922 jako jeho venkovské sídlo. V roce 1945 přešel do majetku státu. Dnes patří soukromě firmě a slouží k bydlení.
 Herálec
570.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Herálec
Trojkřídlý patrový zámek v pseudogotickém stylu, vzniklý v r. 1838 přestavbou barokního zámku upraveného v l. 1658–1661 ze starší tvrze. Po roce 1945 politická škola a později zvláštní internátní škola. Dnes luxusní hotel v soukromých rukou.
 historické podzemí
ostatní, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Jihlava
Jihlavské podzemí je s délkou 25 km druhým nejrozsáhlejším v ČR. První podlaží je ze 14. století, druhé a třetí ze 16. století. Zdejší raritou je tzv. svítící chodba. Pro veřejnost bylo r. 1991 zpřístupněno cca 400 m původních chodeb.
 Hliníkova pamětní deska
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Humpolec
Pamětní deska postavy z filmu Z. Svěráka Marečku, podejte mi pero! byla odhalena v roce 2002. Na desce je nápis "Svému nejslavnějšímu přistěhovalci Hliníkovi vděční spoluobčané". Nikdy nebyl viděn, protože "Hliník se odstěhoval do Humpolce".
 Horní Cerekev
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Vysočina
Zámek, původně tvrz, zažil množství majitelů. Za Leskovců z Leskovce v 2. pol 16. st. byla tvrz přestavěna v renesančním slohu. Rod Regalů dal tvrz přestavět na zámek r. 1734. Dnes je zámek dvoupatrová budova, v soukromém majetku.
 Hovorkův mlýn
600.0 m. n.m.
mlýn - vodní, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Vyskytná
Vodní mlýn severně od Vyskytné snad z počátku 18. století, kdy zde matrika uvádí Jana Hovorku a jeho ženu Annu. Poddanský mlýn patřil k panství Pelhřimov. Koncem 18. století v držení rodu Slavíků. V r. 1919 přestavěna obytná část. Od r. 1930 mlýn a pila Jana Dolejšího. Nyní upraven k bydlení.
 hraniční kámen
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Jihlava
Barokní hraničník ve tvaru komolého jehlanu o výšce 4,88 m označuje hranici mezi Čechami a Moravou, jak byla stanovena roku 1750. Na území Jihlavy jsou celkově čtyři. Vytvořil je známý sochař Viktor Václav Morávek z Polné.
 hraniční kámen
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Jihlava
Barokní hraničník ve tvaru komolého jehlanu o výšce 4,88 m označuje hranici mezi Čechami a Moravou, jak byla stanovena roku 1750. Na území Jihlavy jsou celkově čtyři. Vytvořil je známý sochař Viktor Václav Morávek z Polné.
 javory u hájovny Kukačka
550.0 m. n.m.
ostatní - strom, památný strom, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Úsobí
Srostlice sedmi chráněných stromů druhu javor klen (Acer pseudoplatanus L.) s vysokou dendrologickou a krajinotvornou hodnotou. Stáří stromů je odhadováno na 130 let. Podle pověsti rostou na místě hromadného hrobu, ve kterém leží oběti epidemie cholery. Status památného stromu mají od roku 1990.
 Jeclov
520.0 m. n.m.
Jetzlau
zámek, přestavěno, nepřístupno, Vysočina, Jeclov
Vrchnostenské obydlí hospodářského dvora, které v letech 1835 - 1839 přestavěli pod vlivem klasicismu do podoby zámku tehdejší majitelé nedalekých Puklic Ota Skrbenský z Hříště s manželkou. V roce 1878 získává zámek Karel z Blankenštejna, který jej ještě v témže roce postoupil Michaelovi Rychnovskému. Jeho potomkům patří dodnes.