Turistické cíle v okolí obce Stonařov

Klasicistní vodní mlýn z konce 18. století, původně se třemi mlýnskými koly, dochovaly se však pouze tři prostupy po hřídeli vodního kola. Na obytné budově je letopočet 1797, areál doplňují hospodářské budovy. Poslední mlynářka Aloise Korandová je zde uváděna r. 1930. Památkově chráněn od r. 1958.

Panský mlýn na Telčském potoce pod hrází Štěpnického rybníka je připomínán již v roce 1535. Pravděpodobně jej tvořily dnešní č.p 102 a 171. Provoz byl zrušen před rokem 1888 (ve vodní knize ani pozdějších soupisech mlýnů se již neuvádí). Roku 1891 prošel úpravami, v roce 1909 vyhořela obytná část.

Barokní sloup z l. 1689–92 od Agostina Brascha, se sochařskou výzdobou Antonio Laghiho. Sloup se sochou Imaculaty na vrcholu obklopují plastiky sv. Josefa, sv. Jakuba Většího, sv. Šebestiána a sv. Františka Xaverského.

Dva původně středověké domy č. 57 a 58, propojené při přestavbě pro muzejní účely. Domy prošly renesanční přestavbou, upravovány byly v baroku i v době klasicistní. Zachovaly se renesanční klenby, nástěnné a nástropní malby z 17. stol., arkádové ochozy a vysoká síň. Na nádvoří je malé lapidárium.

Židovské ghetto vzniklo v Třešti v pol. 17. stol. Tvořilo ho 77 domů, byla v něm synagoga, ješiva, špitál. Trojpodlažní dům barokního původu s klasicistními úpravami je jednou z nejlépe dochovaných staveb bývalého ghetta. Dochovala se v něm řada původních prvků, v přízemí pozůstatky černé kuchyně.

Návesní bezstylová kaple neznámého zasvěcení z r. 1860. Kaple má nezvyklý tvar s užším obdélníkovým vstupním prostorem a výrazně širší lodí s rovným závěrem. Nad vstupem má šestibokou zvoničku, kaple je kryta sedlovou střechou. Není památkově chráněná. Před ní je litinový kříž na žulovém podstavci.

Barokní pískovcová kašna na místě středověké kašny, vytvořená r. 1789, sochařem Janem Václavem Prchalem. Centrální plastika představující antického boha Poseidona/Neptuna byla osazena r. 1797. Kolem je pás dlažby z 19. století.

Hřbitov založen v bezprostředním sousedství staršího hřbitova v roce 1860. Na ploše 2044 m2 se zachovalo cca 200 náhrobků z 19. a 20. století. Užíván byl do 2. světové války, poslední pohřeb zde proběhl ještě roku 1953, kdy zde byl pohřben A. Weisenstein. Vchod tvoří průčelí zbořené obřadní síně.

Původně dva renesanční domy na gotických parcelách, upravené v pol. 18. století. Ve 20. letech 20. století stavebně propojeny a v 60. letech 20. stol. upraveny pro potřeb galerie. V severním domě z r. 1566 se dochovala řada renesančních prvků, např. schodišťová síň s malovaným stropem a arkádami.

Secesní budova postavena v roce 1908 pro okresní soud. K tomuto účelu sloužila až do reformy územního uspořádání r. 1960. Dnes sídlo městského úřadu, pošta a základní umělecká škola. Na fasádě pamětní desky obětem 2. sv. války, v budově bývalé věznice je pamětní síň obětí povstání v květnu 1945.

Zámek vznikl koncem 16. stol. přestavbou starší tvrze rytířským rodem z Hrochova v renesančním slohu vyzdobený sgrafitovou fasádou, která zůstala zachována i pod pozdější barokní omítkou. Po r. 1945 zámek užívalo zemědělské družstvo, od r. 1999 je majetkem městyse Okříšky.

Orlovna v Telči je víceúčelová patrová budova postavená v letech 1928–1929 podle návrhu Jaroslava Tesaře. Původní katolický spolkový dům s tělocvičnou, divadelním sálem a knihovnou byl v padesátých letech znárodněn a využíván jako sklad a kino. Po navrácení jednotě Orel prošel objekt rekonstrukcí.