Turistické cíle v okolí obce Stonařov

Sloup se sochou sv. Leopolda byl vytvořen v letech 1676–77. Patří do skupiny šesti votivních sloupů, které nechal v rozmezí let 1660–77 na území městečka Brtnice vztyčit Antonín František hrabě Collalto s manželkou Marií Annou Maxmiliánou z Althannu. Autor sloupů je neznámý. Restaurován v l. 1993–4.

Sloup se sochou sv. Rocha a sv. Rozálie u roku 1661. Patří do souboru barokních votivních sloupů, od Simona Ohnesorga - kameníka z Vyskytné u Jihlavy Sloupy nechal vytvořit tehdejší majitel Brtnice Antonín František hrabě Collalto s manželkou Marií Annou Maxmiliánou, rozenou hraběnkou z Althannu.

Sloup se sochou sv. Tomáše Akvinského vytvořen v 60. letech 17. století zřejmě kameníkem Simonem Ohnesorgem. Patří do skupiny šesti votivních sloupů, které nechal v rozmezí let 1660–77 na území městečka Brtnice vztyčit Antonín František hrabě Collalto s manželkou Marií Annou Maxmiliánou z Althannu.

Nedatovaný křížový kámen s reliéfem latinského kříže, fragmentem nápisu v gotickém písmu a rytinou střelné zbraně, snad pistole. Původně se nacházel na okraji lesa severovýchodně od obce mezi Batelovem a Spělovem. Podle pověsti označoval místo, kde byl zabit důstojník francouzské armády.

Nedatovaný smírčí kámen, pravděpodobně středověký, má rozměry 87 x 54 x 17 cm. Je na něm vytesán pozitivní reliéf tlapatého kříže, původně černě nabarvený. Pod pravým břevnem je reliéf zbraně (snad dýky, meče nebo kopí), pod levým břevnem je reliéf srdce. Objekt je památkově chráněný od roku 1953.

Socha archanděla Rafaela patří do souboru soch světců a andělů - průvodců, ochránců a prostředníků vůle Boží - při cestě z centra Telče ke kostelu Matky Boží. Soubor vytvořil Kašpar Ober v letech 1740-1750. Socha je z mušlového vápence a stojí na pískovcovém podstavci. Památkově chráněna od r. 1958.

Barokní socha z roku 1685 na dvoustupňovém podstavci zdobeném rozetami. Postava Panny Marie je v podživotní velikosti, v ikonografickém typu Immaculaty, nezvykle stojící jen na polovině zeměkoule, s měsícem a hadem. Ztvárnění sochy má již klasicizující prvky. Památkově chráněná je od roku 1958.

Barokní pískovcovou sochu zhotovil sochař Franz Klaus pro Leopolda Karla hraběte z Herbersteina. Znázorňuje Pannu Marii v životní velikosti se svatozáří, oděnou ve zřasený šat, stojící na zeměkouli obtočené hadem. Postava je umístěna na zdobném soklu s bočními křídly. Památkově chráněná od r. 1958.

Hodnotná barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého ze druhé čtvrtiny 18. století. Postava světce je v životní velikosti, oblečená v obvyklém kanovnickém rouchu s biretem, v náručí drží velký kříž. Památkově chráněná je od roku 1958.

Polychromovaná pískovcová socha světce v nadživotní velikosti z roku 1848. Světec stojí na podstavci s rytými symboly kružnice a ratolestí a letopočtem vzniku. Má obvyklé kanovnické roucho a na hlavě biret, v ruce drží kříž a palmovou ratolest. Socha je památkově chráněná od r. 1958.

Hodnotná socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1834 na zdobeném hranolovém podstavci. Světec je v životní velikosti, v tradičním pojetí. Na podstavci jsou nízké reliéfy znázorňující svržení do Vltavy a vavřínový věnec. Nápis, který na podstavci býval, je setřený. Socha památkově chráněná od r. 1958.

Památkově chráněná barokní socha sv. Jana Nepomuckého z doby kolem poloviny 18. století. Postava světce v životní velikosti je vytvořená z mušlového vápence. Světec má u pravé nohy andílka (putto) držící symbol mučednictví - palmovou ratolest. Socha je v seznamu kulturních památek od roku 1958.