Turistické cíle v okolí obce Stonařov

Na vyvýšenině východně od telčského nádraží byla roku 1898 postavena dřevěná rozhledna. Jejím nástupcem je typisovaný telekomunikační stožár s veřejně přístupnou vyhlídkovou plošinou, postavený v letech 1999–2000.

Měšťanský dům spojovaný se jmémem Řehoře Österreichera je goticko-renesanční nárožní objekt s barokními úpravami. Dominantou domu je válcový arkýř na konzolách a velký vnitřní mázhaus. Průčelí je pokryto cenným figurálním a psaníčkovým sgrafitem z 16. století s náboženskými a alegorickými motivy.

Renesanční památník, dílo kameníka Štěpána Tettelmayera z roku 1565, stojí v místech, kde dne 30. ledna 1527 překročil hranice českého království král Ferdinand I. Ten zde přísahal zachovávat svobody a výsady celé země a všech stavů.

Památník 33 mužům, popraveným 7. 5. 1945 nacisty na vězeňském dvoře soudu, dnešní radnice. Sousoší Jaroslava. Krechlera Oběti revoluce je z r. 1975. Kovové prvky jsou dílem uměleckého kováře Alfreda Habermanna. R. 1992 zde byl odhalen pomník židovským obětem holocaustu, jehož autorem je Jan Sedlák.

Žulová deska z roku 1650 připomíná nehodu, při které pod převráceným vozem zahynul obchodník se solí Martin Cejnar. Na desce je reliéfní kříž s mírně se rozšiřující patkou a rameny. Nalevo od kříže je reliéf kola, vpravo reliéf stočených opratí. Pod rameny kříže je letopočet 1650 a jméno oběti.

Kamenná stéla zakončená v horní části obloukem je zdobena reliéfem kříže, pod kterým je dnes téměř nečitelný sedmiřádkový nápis. Kámen připomíná tragickou smrt Pavla Kapouna, syna sedláka Václava Kapouna z Třeště, 11. června 1815 pod převráceným vozem. Pamětní kámen je památkově chráněný od r. 1958.

Monolitický žulový kříž latinského typu, středověkého původu je asi 1 m vysoký, hrubě opracovaný. Nejsou na něm žádné symboly ani nápisy. Pověsti, které se k němu váží, se vztahují do doby třicetileté války. Památkově chráněný od r. 1958, na současné místo přenesen při stavebních úpravách r. 1988.

Památkově chráněná barokní panská sýpka v Telči pochází ze 17. století. Jedná se o volně stojící dvoupatrovou budovu na obdélném půdorysu se zvalbenou střechou. Mohutný objekt tvoří dominantu bývalého panského hospodářského dvora, nese ale stopy nedostatečné údržby a nešetrných úprav ve 20. století.

Budova postavena na středověkých parcelách, barokně přestavena v pol. 18. století. Účel přestavby není jistý – snad měla sloužit jako klášter paulánů či jako nájemný dům pro rodiny tkalců z místní soukenické manufaktury. Po dokončení stavby zde byl zájezdní hostinec, hotel, taneční a divadelní sál.

Panský dům čp. 93 v Slavatovské ulici nechal v roce 1803 vybudovat hrabě Leopold František Podstatzky-Lichtenstein jako zázemí zámeckého zahradnictví. Jde o patrovou klasicistní stavbu s mansardovou střechou, jejíž fasádu zdobí štuková rustika, zdvojené pilastry a osový tympanon s volským okem.

Panský vodní mlýn v Rančířově je doložen již ve 14. století, dochovaná stavba pochází z roku 1724. Koncem 18. století ji mlynářská rodina Dobrovolných přestavěla a opatřila pozdně rokokovou štukovou výzdobou. Z původního areálu se zachovala především obytná budova s mansardovou střechou.

Mlýn pod hrází telčského Staroměstského rybníka vznikl v I. pol. 16. století. Od roku 1807 textilní továrna, mlýn obnoven s kombinací vodního a parního pohonu ve II. pol. 19. století. Fungoval do 1957, poté silně zdevastován. Od roku 2007 přístupný.