Turistické cíle v okolí obce Prostředkovice

Návesní bezstylová kaple neznámého zasvěcení z r. 1860. Kaple má nezvyklý tvar s užším obdélníkovým vstupním prostorem a výrazně širší lodí s rovným závěrem. Nad vstupem má šestibokou zvoničku, kaple je kryta sedlovou střechou. Není památkově chráněná. Před ní je litinový kříž na žulovém podstavci.

Barokní pískovcová kašna na místě středověké kašny, vytvořená r. 1789, sochařem Janem Václavem Prchalem. Centrální plastika představující antického boha Poseidona/Neptuna byla osazena r. 1797. Kolem je pás dlažby z 19. století.

Hřbitov založen v bezprostředním sousedství staršího hřbitova v roce 1860. Na ploše 2044 m2 se zachovalo cca 200 náhrobků z 19. a 20. století. Užíván byl do 2. světové války, poslední pohřeb zde proběhl ještě roku 1953, kdy zde byl pohřben A. Weisenstein. Vchod tvoří průčelí zbořené obřadní síně.

Původně dva renesanční domy na gotických parcelách, upravené v pol. 18. století. Ve 20. letech 20. století stavebně propojeny a v 60. letech 20. stol. upraveny pro potřeb galerie. V severním domě z r. 1566 se dochovala řada renesančních prvků, např. schodišťová síň s malovaným stropem a arkádami.

Secesní budova postavena v roce 1908 pro okresní soud. K tomuto účelu sloužila až do reformy územního uspořádání r. 1960. Dnes sídlo městského úřadu, pošta a základní umělecká škola. Na fasádě pamětní desky obětem 2. sv. války, v budově bývalé věznice je pamětní síň obětí povstání v květnu 1945.

Zámek vznikl koncem 16. stol. přestavbou starší tvrze rytířským rodem z Hrochova v renesančním slohu vyzdobený sgrafitovou fasádou, která zůstala zachována i pod pozdější barokní omítkou. Po r. 1945 zámek užívalo zemědělské družstvo, od r. 1999 je majetkem městyse Okříšky.

Orlovna v Telči je víceúčelová patrová budova postavená v letech 1928–1929 podle návrhu Jaroslava Tesaře. Původní katolický spolkový dům s tělocvičnou, divadelním sálem a knihovnou byl v padesátých letech znárodněn a využíván jako sklad a kino. Po navrácení jednotě Orel prošel objekt rekonstrukcí.

Na vyvýšenině východně od telčského nádraží byla roku 1898 postavena dřevěná rozhledna. Jejím nástupcem je typisovaný telekomunikační stožár s veřejně přístupnou vyhlídkovou plošinou, postavený v letech 1999–2000.

Měšťanský dům spojovaný se jmémem Řehoře Österreichera je goticko-renesanční nárožní objekt s barokními úpravami. Dominantou domu je válcový arkýř na konzolách a velký vnitřní mázhaus. Průčelí je pokryto cenným figurálním a psaníčkovým sgrafitem z 16. století s náboženskými a alegorickými motivy.

Renesanční památník, dílo kameníka Štěpána Tettelmayera z roku 1565, stojí v místech, kde dne 30. ledna 1527 překročil hranice českého království král Ferdinand I. Ten zde přísahal zachovávat svobody a výsady celé země a všech stavů.

Památník 33 mužům, popraveným 7. 5. 1945 nacisty na vězeňském dvoře soudu, dnešní radnice. Sousoší Jaroslava. Krechlera Oběti revoluce je z r. 1975. Kovové prvky jsou dílem uměleckého kováře Alfreda Habermanna. R. 1992 zde byl odhalen pomník židovským obětem holocaustu, jehož autorem je Jan Sedlák.

Kamenná stéla zakončená v horní části obloukem je zdobena reliéfem kříže, pod kterým je dnes téměř nečitelný sedmiřádkový nápis. Kámen připomíná tragickou smrt Pavla Kapouna, syna sedláka Václava Kapouna z Třeště, 11. června 1815 pod převráceným vozem. Pamětní kámen je památkově chráněný od r. 1958.