Turistické cíle v okolí obce Řehořov

Kamenná, snad barokní, sloupková boží muka s kovaným, dvouramenným kovovým křížem na vrcholu. Kamenná boží muka se v našich zemích objevují v gotice, vrcholu svého rozšíření dosáhla v baroku. Představují sloup, u kterého byl před svým ukřižováním připoután a bičován Ježíš Kristus.

Barokní, třikrát odstupňovaná pilířová boží muka z 18. století jsou postavena ze smíšeného zdiva. Štíhlý a vysoký dřík má dvě řady mělkých obdélných nik, dnes prázdných. Kaplice je ze tří stran otevřená, je prázdná a kryta sedlovou stříškou z prejzů. Boží muka jsou památkově chráněna od roku 1958.

Pozdně renesanční kamenná boží muka stojí pod kostelem sv. Jana Křtitele ve Staré Jihlavě. Na zadní straně ze tří stran uzavřené kaplice je monogram Z.T.L., letopočet 1613 a štít se třemi pětilistými růžemi a dělený krokvicí.

Boží muka byla postavena roku 1647 nákladem Matouše Eisenbarta, manžela příbuzné stonařovského faráře Jernonýma Reidmillera. Restaurována byla roku 1996. Žulovým božím mukám chybí vrcholový kamenný kříž, na kapličce se zachoval letopočet a německý nápis.

Novodobá zděná boží muka na místě, kde v roce 1960 při převozu do třebíčské nemocnice zemřel básník Jan Zahradníček. Postavená byla podle návrhu architekta Jana Konečného v roce 1992. Vznikla z iniciativy rodinné přítelkyně Hedviky Ševčíkové a Laického sdružení bratří a sester sv. Dominika v Brně.

Žulová boží muka z roku 1668, skládající se ze zdobeného podstavce, osmibokého dříku a čtyřboké lucernou s mělkými nikami, původně pravděpodobně vyplněné obrázky svatých. Kovový křížek na vrcholu lucerny je novodobý, původní se nedochoval. Do roku 2008 byla v dolní části zasypána pod úroveň terénu.

Jediná dochovaná brána jihlavského opevnění je pozůstatkem složitějšího fortifikačního bodu, vytvořeného v I. polovině 16. století. Předbraní zaniklo v 19. století, vlastní věžová brána se dochovala a stala se symbolem města.

Terénní zbytky tvrze. Poč. 15. st. jsou uváděni vladykové z Bransouz, obce ze 13. st. zvané dříve Bransudy, a tak tvrz je nejpozději z poč. 15. st. Zničena byla za česko-uherských válek, nebyla obnovena. Zachovány jsou valy a části zdiva.

Zámek vznikl přestavbou hradu, postaveného Valdštejny před r. 1436. V 2. pol. 16. stol. byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Po r. 1620 byl zámek Valdštejnům zkonfiskován a získal jej Rombaldo hrabě de Collalto. V držení rodu do r. 1945, kdy byl zestátněn. Od r. 2008 postupná rekonstrukce zámku.

Budova bývalého hostince v Přibyslavicích je barokního původu z doby před r. 1744. V 18. stol. a za 1. republiky sloužil k ubytování dělníků, kteří pracovali na stavbě kostela Narození Panny Marie. V 60. letech 20. stol. upraven na obytný dům.

Zámek byl postaven Rafaelem Chroustenským na konci 16. stol. V r. 1620 mu byl zámek zabaven pro jeho účast na stavovském povstání a darován hraběti Collaltovi, který ho využíval jako admin. budovu. V 18. stol. byl částečně barokně přestavěn.

Zámeček postaven italským rodem Collalto v 17. stol. přestavbou původní lesovny. Dnes v majetku ZO Českého svazu ochránců přírody Kněžice, sídlí zde Chaloupky, středisko pro vzdělávání a výchovu v přírodě.