Turistické cíle v okolí obce Studénky

Bezslohová návesní kaple na čtvercovém půdorysu. Nedatovaná, není zachycena na žádné z historických map. Má hladké fasády, je bez oken, s obdélným vchodem. Má stanovou, plechem pokrytou střechu, zvonička má otevřené zvonové patro a vrcholí cibulí a korouhvičkou. Kaple není památkově chráněná.

Památkově chráněná návesní kaple z 19. století má neobvyklý kruhový půdorys. Jedná se o zděnou stavbu s hladkou fasádou bez ozdob, v průčelí je pravoúhlý vchod. Interiér je plochostropý. Zastřešena je polygonální jehlancovou střechou, zakončenou makovicí a křížem. Státem chráněna je od roku 1958.

Barokní pískovcová kašna na místě středověké kašny, vytvořená r. 1789, sochařem Janem Václavem Prchalem. Centrální plastika představující antického boha Poseidona/Neptuna byla osazena r. 1797. Kolem je pás dlažby z 19. století.

Hřbitov založen v bezprostředním sousedství staršího hřbitova v roce 1860. Na ploše 2044 m2 se zachovalo cca 200 náhrobků z 19. a 20. století. Užíván byl do 2. světové války, poslední pohřeb zde proběhl ještě roku 1953, kdy zde byl pohřben A. Weisenstein. Vchod tvoří průčelí zbořené obřadní síně.

Původně dva renesanční domy na gotických parcelách, upravené v pol. 18. století. Ve 20. letech 20. století stavebně propojeny a v 60. letech 20. stol. upraveny pro potřeb galerie. V severním domě z r. 1566 se dochovala řada renesančních prvků, např. schodišťová síň s malovaným stropem a arkádami.

Secesní budova postavena v roce 1908 pro okresní soud. K tomuto účelu sloužila až do reformy územního uspořádání r. 1960. Dnes sídlo městského úřadu, pošta a základní umělecká škola. Na fasádě pamětní desky obětem 2. sv. války, v budově bývalé věznice je pamětní síň obětí povstání v květnu 1945.

Zámek vznikl koncem 16. stol. přestavbou starší tvrze rytířským rodem z Hrochova v renesančním slohu vyzdobený sgrafitovou fasádou, která zůstala zachována i pod pozdější barokní omítkou. Po r. 1945 zámek užívalo zemědělské družstvo, od r. 1999 je majetkem městyse Okříšky.

Památník bitvy, která se v okolí Štoků odehrála 2. - 5. prosince 1805 mezi napoleonskými a rakouskými vojsky. Památník byl postaven v r. 2000.

Renesanční památník, dílo kameníka Štěpána Tettelmayera z roku 1565, stojí v místech, kde dne 30. ledna 1527 překročil hranice českého království král Ferdinand I. Ten zde přísahal zachovávat svobody a výsady celé země a všech stavů.

Památník 33 mužům, popraveným 7. 5. 1945 nacisty na vězeňském dvoře soudu, dnešní radnice. Sousoší Jaroslava. Krechlera Oběti revoluce je z r. 1975. Kovové prvky jsou dílem uměleckého kováře Alfreda Habermanna. R. 1992 zde byl odhalen pomník židovským obětem holocaustu, jehož autorem je Jan Sedlák.

Hrubě tesaný žulový kámen ve tvaru ležícího kvádru je situován u návesní kaple. Čelní stranu má vyhlazenou, na ní má rytý ornament s letopočtem 1754, který pravděpodobně odkazuje na rok, kdy došlo k zaměření obce. Památkově chráněný od roku 1958.

Žulová deska z roku 1650 připomíná nehodu, při které pod převráceným vozem zahynul obchodník se solí Martin Cejnar. Na desce je reliéfní kříž s mírně se rozšiřující patkou a rameny. Nalevo od kříže je reliéf kola, vpravo reliéf stočených opratí. Pod rameny kříže je letopočet 1650 a jméno oběti.