Turistické cíle v okolí obce Příseka

Žulová, pozdně barokní pilířková boží muka z roku 1800 při bývalé kupecké stezce západně od Kosova. Jejich podoba odpovídá obvyklému ztvárnění barokních památek tohoto typu na Vysočině. Mají nízký podstavec, hranolový dřík, lucerna má mělkou niku, dnes prázdnou, a stanovou stříšku s koulí a křížem.

Kamenná boží muka byla vytvořena roku 1758. Na čelní straně vysokého soklu jsou ryté rámy se symboly srdce a kříže, iniciály ICS a letopočet 1758. Čtyřboký dřík je zakončen výraznou krycí deskou, na které je hranolová kaplice, na vrcholu s koulí a kovovým křížem. Památkově chráněná jsou od r. 1958.

Žulová boží muka z roku 1668, skládající se ze zdobeného podstavce, osmibokého dříku a čtyřboké lucernou s mělkými nikami, původně pravděpodobně vyplněné obrázky svatých. Kovový křížek na vrcholu lucerny je novodobý, původní se nedochoval. Do roku 2008 byla v dolní části zasypána pod úroveň terénu.

Jediná dochovaná brána jihlavského opevnění je pozůstatkem složitějšího fortifikačního bodu, vytvořeného v I. polovině 16. století. Předbraní zaniklo v 19. století, vlastní věžová brána se dochovala a stala se symbolem města.

Terénní zbytky tvrze. Poč. 15. st. jsou uváděni vladykové z Bransouz, obce ze 13. st. zvané dříve Bransudy, a tak tvrz je nejpozději z poč. 15. st. Zničena byla za česko-uherských válek, nebyla obnovena. Zachovány jsou valy a části zdiva.

Zámek vznikl přestavbou hradu, postaveného Valdštejny před r. 1436. V 2. pol. 16. stol. byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Po r. 1620 byl zámek Valdštejnům zkonfiskován a získal jej Rombaldo hrabě de Collalto. V držení rodu do r. 1945, kdy byl zestátněn. Od r. 2008 postupná rekonstrukce zámku.

Budova bývalého hostince v Přibyslavicích je barokního původu z doby před r. 1744. V 18. stol. a za 1. republiky sloužil k ubytování dělníků, kteří pracovali na stavbě kostela Narození Panny Marie. V 60. letech 20. stol. upraven na obytný dům.

Zámeček postaven italským rodem Collalto v 17. stol. přestavbou původní lesovny. Dnes v majetku ZO Českého svazu ochránců přírody Kněžice, sídlí zde Chaloupky, středisko pro vzdělávání a výchovu v přírodě.

Farní budova vznikla roku 1634 sjednocením několika starších budov. Zachovala se zde pozdně gotická světnice, zaklenutá křížovou klenbou a rozlehlé prostory s renesančními klenbami. V ohradní zdi je druhotně zazděna konzola z druhé pol. 13. století.

Ditrichův mlýn čp. 27 stával na severním okraji Rančířova při říčce Jihlávce. Podle dostupných údajů zde postupně fungoval hamr a pila, podle historických map také mlýn. Doložena jsou jména majitelů Jan Ditrich (hamr) a Jan Wastl (pila). Objekt zanikl při rozšiřování vojenského výcvikového prostoru.

Barokní, památkově chráněná, kamenná kašna z 30. let 18. stol. Kašnu tvoří kruhová nádrž s profilovanými stěnami. Uprostřed je čtyřboký pilíř, v přední části s reliéfem šesticípé hvězdy, nesoucí sochu sv. Jana Nepomuckého v obvyklém pojetí od třebíčského sochaře italského původu Štěpána Pagana.

Barokní most byl vybudován v první čtvrtině 18. stol. V l. 1715–18 byl vyzdoben barokními sochami světců sochaře Davida Liparta. Most byl dvakrát rozšířen, na počátku a v poslední čtvrtině 20. stol. Od r. 1958 patří mezi chráněné nemovité kulturní památky ČR. Od r. 1999 je ve znaku města Brtnice.