Turistické cíle v okolí obce Kozlov

Boží muka byla postavena roku 1647 nákladem Matouše Eisenbarta, manžela příbuzné stonařovského faráře Jernonýma Reidmillera. Restaurována byla roku 1996. Žulovým božím mukám chybí vrcholový kamenný kříž, na kapličce se zachoval letopočet a německý nápis.

Žulová boží muka gotizujícího typu z druhé poloviny 17. století mají tvarosloví typické pro tuto část Vysočiny. Na nízkém soklu stojí hranolový dřík zakončený čtyřbokou lucernou s mělkými nikami a jednoduchým kovovým křížem. Boží muka jsou bez nápisů či datace. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Barokní žulová boží muka z roku 1760. Subtilní hranolový pilíř je zdobený rytými rámy. Ukončený je profilovanou římsou. Čtyřboká lucerna je hrotitě zakončená, na vrcholu je kovový latinský křížek. V hrotité čelní nice je novodobý obrázek. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Žulová pilířková boží muka z r. 1878. Mají nízký, téměř krychlový podstavec, dřík je čtyřboký, se skosenými hranami. Přechází do kaplice, která má v čelní straně obloukově zakončenou mělkou niku s obrazem Krista, malovaným na plechu. Na vrcholu je kovový jednoramenný kříž. Nejsou památkově chráněná.

Žulová boží muka z roku 1668, skládající se ze zdobeného podstavce, osmibokého dříku a čtyřboké lucernou s mělkými nikami, původně pravděpodobně vyplněné obrázky svatých. Kovový křížek na vrcholu lucerny je novodobý, původní se nedochoval. Do roku 2008 byla v dolní části zasypána pod úroveň terénu.

Jediná dochovaná brána jihlavského opevnění je pozůstatkem složitějšího fortifikačního bodu, vytvořeného v I. polovině 16. století. Předbraní zaniklo v 19. století, vlastní věžová brána se dochovala a stala se symbolem města.

Terénní zbytky tvrze. Poč. 15. st. jsou uváděni vladykové z Bransouz, obce ze 13. st. zvané dříve Bransudy, a tak tvrz je nejpozději z poč. 15. st. Zničena byla za česko-uherských válek, nebyla obnovena. Zachovány jsou valy a části zdiva.

Zámek vznikl přestavbou hradu, postaveného Valdštejny před r. 1436. V 2. pol. 16. stol. byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Po r. 1620 byl zámek Valdštejnům zkonfiskován a získal jej Rombaldo hrabě de Collalto. V držení rodu do r. 1945, kdy byl zestátněn. Od r. 2008 postupná rekonstrukce zámku.

Zámek byl postaven Rafaelem Chroustenským na konci 16. stol. V r. 1620 mu byl zámek zabaven pro jeho účast na stavovském povstání a darován hraběti Collaltovi, který ho využíval jako admin. budovu. V 18. stol. byl částečně barokně přestavěn.

Barokní budova z roku 1713. Sousední budova zvaná Kaplanka sloužila jako škola, později muzeum. Na východní straně budovy je Školská brána.

Farní budova vznikla roku 1634 sjednocením několika starších budov. Zachovala se zde pozdně gotická světnice, zaklenutá křížovou klenbou a rozlehlé prostory s renesančními klenbami. V ohradní zdi je druhotně zazděna konzola z druhé pol. 13. století.

Brána, pozůstatek opevnění Polné, vybudovaného mezi lety 1443–1500. Přilehlý dům čp. 2, má gotické jádro (na fotografii žlutý dům vlevo).