Turistické cíle v okolí obce Jeclov

Vrchnostenské obydlí hospodářského dvora, které v letech 1835 - 1839 přestavěli pod vlivem klasicismu do podoby zámku tehdejší majitelé nedalekých Puklic Ota Skrbenský z Hříště s manželkou. V roce 1878 získává zámek Karel z Blankenštejna, který jej ještě v témže roce postoupil Michaelovi Rychnovskému. Jeho potomkům patří dodnes.

Rozsáhlý komplex tvoří raně barokní kostel sv. Ignáce z l. 1683–89 od J. Brascha, budova jezuitské koleje z let 1699–1713 a budova gymnázia z let 1720–27 od T.Schoppera. V kostele Pieta z konce 14. stol., a tzv. Přemyslovský kříž z pol. 14. stol.

Tvrz, postavená asi v pol. 14. stol. R. 1356 na ní sídlil vladyka Tobiáš z Kamenice. R. 1358 se odtud píší Dobeš a Jindřich, poté se majitelé často střídali. V pol. 16. stol. byla přestavěna v renesančním stylu. Před r. 1556 připojena Valdštejny k třebíčského panství. R. 2009 zrekonstruována.

Dva kamenné mosty z poloviny 19. století, které překračují Třešťský potok. Jednoobloukový, zvaný Šlajsna, je součástí hráze velkého rybníka, tříobloukový najdeme o kus níž po proudu.

Most před radnicí byl postaven v 1. čtvrtině 18. století. Jednoobloukový most přes říčku Brtnici je vyzdobený šesti sochami sv. Jana Křtitele, sv. Floriána, sv. Jana Sarkandra, sv. Jana Nepomuckého, sv. Rocha a sv. Františka z Pauly z let 1715–17, jejichž autorem je místní sochař David Lipart.

Návesní kaple sv. Jana Nepomuckého snad z 19. století. V roce 2016 proběhla rekonstrukce. Stavba patří římskokatolické farnosti Kněžice.

Nenápadná kaple nejisté doby vzniku a zasvěcení s fasádou z 50. či 60. let 20. stol. Pravděpodobně pozdně barokní stavba z 60. let 18. století. V interiéru malba sv. Václava s německým nápisem „Heiliger Wenceslae bitt für uns“ a s datací 1769 (či 1760). Roku 2025 byla prohlášena kulturní památkou.

Barokní kapli nechal roku 1715 postavit úsobský farář D. Dvořák, který ji financoval z vlastních prostředků. Šlo o obdélnou orientovanou stavbu s odsazeným kněžištěm. Kaple svému účelu sloužila jen do roku 1783, kdy byla v rámci josefínských reforem zrušena. Postupně chátrala až do dnešní podoby.

Soubor dvou staveb různého stáří tvoří barokní výklenková kaple Kalvárie a empírová budova bývalé márnice z 30. let 19. století. Kaple je otevřená širokým proskleným obloukem, v interiéru je sousoší Ukřižování Krista. Bývalá obdélná márnice, fasádově sladěná s kaplí, dnes slouží jako garáž.

Barokní obdélná kaple s rovným závěrem z roku 1749 s klasicistními úpravami, provedenými v roce 1812. V roce 1848 byla kaple poškozena požárem. Při opravě v roce 1924 byly pod novým nátěrem nalezeny v exteriéru i interiéru malby, nebyly ale odkryty. Památkově chráněná je od roku 1958.

Původní kapli z konce 17. století vystavěl Filip Jungmayer z Hofu. Byl v ní umístěn soubor soch z konce z 15. století (sv. Petr, sv. Jakub, sv. Jan, Kristus – dnes v sousedním kostele). V letech 1912–13 nahrazena pseudorenesanční novostavbou.

Návesní kaple s prvky klasicistního tvarosloví z 1. třetiny 19. století. Kaple je obdélná, s trojbokým závěrem. Nad průčelím má trojúhelný štít s nikou, nad kterým je čtyřboká zvonice. Před kaplí je mohutný kamenný kříž z roku 1817. Soubor kaple a kříže je památkově chráněný od roku 1958.