Turistické cíle v okolí obce Jeclov

Barokní pískovcovou sochu zhotovil v první pol. 18. stol. Franz Klaus pro Leopolda Karla hraběte z Herbersteina. Znázorňuje světce v životní velikosti s obvyklými atributy. Při rekonstrukci byla soše vrácena původní polychromie. Stojí na zdobném soklu s bočními křídly. Památkově chráněná od r. 1958.

Památkově chráněná barokní socha sv. Jana Nepomuckého z doby kolem poloviny 18. století. Postava světce v životní velikosti je vytvořená z mušlového vápence. Světec má u pravé nohy andílka (putto) držící symbol mučednictví - palmovou ratolest. Socha je v seznamu kulturních památek od roku 1958.

Trojiční sloup z roku 1750, dílo polenského rodáka, žáka Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa, sochaře Viktora Václava Morávka.

Špitální kaple sloužící špitálu založenému po roce 1440 Janem Sezimou z Rochova a jeho manželkou Kateřinou z Močovic. Novogoticky přestavěna, spolu s budovou bývalého špitálu, na konci 19. století.

Zámeček, jehož stavitel je neznámý stejně jako datum jeho výstavby, je poprvé zachycen na mapě I. vojenského mapování z let 1764-1768. Po roce 1800 jej získal Josef Heller, jehož rod vlastnil zámek až do 20. let 20. století. V 90. letech přešel do soukromých rukou.

Hřbitov byl založen po roce 1600. Nejstarší dochovaný náhrobek je z roku 1672. Na ploše 2050 m2 se dochovalo cca 250 žulových barokních náhrobků s čistě hebrejskými nápisy z období 17.–18. století. Opuštěn byl ve druhé polovině 19. století, kdy byl zaplněn a v jeho sousedství vznikl hřbitov nový.

Pozdně barokní jednopatrový trojkřídlý zámek, byl vybudován v roce 1760 hrabětem Karlem Josefem z Palmů na místě staršího hospodářského dvora. Knížata z Palm-Gundelfingenu jej drželi až do r. 1841.

Zaniklá tvrz, postavená patrně zač. 13. stol. R. 1226 je zmiňován jistý Stonař, po něm Albert ze Stonařova. R. 1389 tvrz v držení Jana ze Rzavého, poté časté střídání majitelů. R. 1480 při prodeji Jetřichovi z Prostiboře už není uváděna. R. 1531 zmíněna pustá tvrz a nová tvrz, která stávala jinde.

Zaniklý hrad. Doba zal. hradu neznámá; nezbytný archeol. výzkum. Hrad zanikl někdy v 15. stol. Zmiň. až r. 1579 při koupi Hynkem Brtnickým z Valdštejna již jako „pusté hradisko“. Pravd. šlo o soukr. sídlo patřící k Radonínu či jiné nedal. osadě.

Synagoga jako součást nového ghetta vystavěna v roce 1684. Jako modlitebna sloužila do roku 1943, poté skladiště. Od konce 60. let 20. století v desolátním stavu. Obnovena po roce 1989, otevřena jako muzeum v roce 2000.

Empirová synagoga z roku 1825, postavená na místě barokní synagogy zmiňované 1693 a zničené požárem r. 1824. V současnosti zde je sbor Církve československé husitské a stálé expozice Franze Kafky a židovské obce v Třešti.

Nová synagoga, postavená r. 1863 v románsko-maurském slohu, podle projektu stavitelů E. Rathauského a A. Theuerera. Vypálena nacisty 30. března 1939. Na místě zaniklé stavby je odhalen půdorys a malý památník.