Turistické cíle v okolí obce Jihlava-Henčov

Na barokní zámek byla ve druhé pol. 17. stol. přestavěna jezuity tvrz z konce 16. stol. Zámek sloužil jako hospodářské a letní sídlo. V roce 1860 byl zámek přestavěn v pseudogotickém slohu.

Srostlice sedmi chráněných stromů druhu javor klen (Acer pseudoplatanus L.) s vysokou dendrologickou a krajinotvornou hodnotou. Stáří stromů je odhadováno na 130 let. Podle pověsti rostou na místě hromadného hrobu, ve kterém leží oběti epidemie cholery. Status památného stromu mají od roku 1990.

Vrchnostenské obydlí hospodářského dvora, které v letech 1835 - 1839 přestavěli pod vlivem klasicismu do podoby zámku tehdejší majitelé nedalekých Puklic Ota Skrbenský z Hříště s manželkou. V roce 1878 získává zámek Karel z Blankenštejna, který jej ještě v témže roce postoupil Michaelovi Rychnovskému. Jeho potomkům patří dodnes.

Rozsáhlý komplex tvoří raně barokní kostel sv. Ignáce z l. 1683–89 od J. Brascha, budova jezuitské koleje z let 1699–1713 a budova gymnázia z let 1720–27 od T.Schoppera. V kostele Pieta z konce 14. stol., a tzv. Přemyslovský kříž z pol. 14. stol.

Tvrz, postavená asi v pol. 14. stol. R. 1356 na ní sídlil vladyka Tobiáš z Kamenice. R. 1358 se odtud píší Dobeš a Jindřich, poté se majitelé často střídali. V pol. 16. stol. byla přestavěna v renesančním stylu. Před r. 1556 připojena Valdštejny k třebíčského panství. R. 2009 zrekonstruována.

Dva kamenné mosty z poloviny 19. století, které překračují Třešťský potok. Jednoobloukový, zvaný Šlajsna, je součástí hráze velkého rybníka, tříobloukový najdeme o kus níž po proudu.

Most před radnicí byl postaven v 1. čtvrtině 18. století. Jednoobloukový most přes říčku Brtnici je vyzdobený šesti sochami sv. Jana Křtitele, sv. Floriána, sv. Jana Sarkandra, sv. Jana Nepomuckého, sv. Rocha a sv. Františka z Pauly z let 1715–17, jejichž autorem je místní sochař David Lipart.

Rustikální obecní kaple ze smíšeného zdiva byla na kalhovské návsi postavena v 1. polovině 19. století. Kaple má čtvercový půdorys, nároží jsou zkosená, hladké fasády jsou prolomeny obloukově zaklenutými nikami, střecha je jehlanová. Kaple je památkově chráněná od roku 1958.

Barokní kapli nechal roku 1715 postavit úsobský farář D. Dvořák, který ji financoval z vlastních prostředků. Šlo o obdélnou orientovanou stavbu s odsazeným kněžištěm. Kaple svému účelu sloužila jen do roku 1783, kdy byla v rámci josefínských reforem zrušena. Postupně chátrala až do dnešní podoby.

Soubor dvou staveb různého stáří tvoří barokní výklenková kaple Kalvárie a empírová budova bývalé márnice z 30. let 19. století. Kaple je otevřená širokým proskleným obloukem, v interiéru je sousoší Ukřižování Krista. Bývalá obdélná márnice, fasádově sladěná s kaplí, dnes slouží jako garáž.

Původní kapli z konce 17. století vystavěl Filip Jungmayer z Hofu. Byl v ní umístěn soubor soch z konce z 15. století (sv. Petr, sv. Jakub, sv. Jan, Kristus – dnes v sousedním kostele). V letech 1912–13 nahrazena pseudorenesanční novostavbou.

Jednoduchá a neokázalá kaple, vystavěná v letech 1996–1998 ing. arch. Ladislavem Kubou je postavena z materiálů typyckých pro okolní stavby. Cihla, bíle omítnutá, nalíčená a dřevo. Kaple byla v roce 1998 slavnostně zasvěcena Panně Marii Královně.