Turistické cíle v okolí obce Jihlava-Henčov

Kostel pochází z pol. 13. stol., původní zdivo dochováno v západní zdi lodi. V 16. stol. přistavěna věž. R. 1723 byl přestavěn. Po požáru r. 1763 je až do r. 1765 opuštěn. Znovu přestavěn v 19. i 20. stol. Zařízení převážně novobarokní z 19. stol.

Raně gotický kostel sv. Martina, založený ve 13. století, upraven ve druhé polovině 15. století. Barokní úpravy proběhly v 18. stol. Zachována pozdně gotická kazatelna, gotické a renesanční náhrobníky.

Původní středověký kostel sv. Petra a Pavla z 13. století nahrazen r. 1733 barokní novostavbou, věž přestavěna a výrazně zvýšena r. 1899. V současnosti je věž vybavena elektronickou zvonkohrou. Kolem kostela se nachází hřbitov, ohrazený zdí s kamenným portálem se sochou Panny Marie z r. 1733.

V jádru románský kostel z 13. století prošel poměrně složitým vývojem, několikrát byl upraven v gotice i baroku. V letech 1305–1530 patronát premonstrátské kanonie v Gerasu, poté přešel patronát na město Jihlava. Roku 1662 zasvěcen sv. Havlu, v 18. století barokně přestavěn a změnil zasvěcení.

Původně gotický kostel ze 14. století, barokně přestavěn v letech 1759–60 jihlavským stavitelem A. Aiglem. Severně od kostela stojí kostnice z roku 1759. Nedaleko kostela je rokoková fara z roku 1784 a zajímavá socha Piety z roku 1786.

Kostel byl postaven původně jako románský, ve 14. stol. byl goticky přestavěn. R. 1598 byla postavena věž. R. 1804 byl kostel při rekonstrukci stavebně upraven. Hřbitov, který se rozkládal kolem kostela, byl zrušen r. 1878. V těsné blízkosti kostela je zajímavá hřbitovní kostnicová kaple – karner.

První zmínky o kostele v Ždírci pochází ze 14. století. Koncem 16. a začátkem 17.stol. sloužil protestantům. V roce 1890 vyhořel a na jeho místě byl v letech 1893–1898 postaven novogotický kostel podle projektu stavitele Josefa Šupicha z Havlíčkova Brodu. Kostel je od května 1958 památkově chráněný.

Barokní kostel sv. Václava postaven na místě starší kaple v letech 1749–1751, snad Anselmem Luragem. Památkově chráněn je celý areál, sestávající kromě kostela z hřbitova, márnice, ze zděné ohradní zdi a z dvojice bran v ohradní zdi, situovaných po obou stranách vstupu do kostela.

Gotický farní kostel prvně zmiňován r. 1303. Opravován po požáru v 15. stol. a patrně tehdy doplněn o věž. Opraven a barokně přestavěn r. 1709 po požáru z r. 1675. Dále opravován v r. 1948, archeologický průzkum proveden v letech 2005-2007. Kostel se hřbitovní zdí památkově chráněn od r. 1958.

Zaniklý hrádek jehož pozůstatkem jsou valy a náznaky zdí. Vybudován pravd. ve 13. stol., v letech 1360–1366 zmiňováni Oldřich a Mikuláš Hamr z Kostelce, r. 1364 Havel z Pacova, poté Jaroslav ze Šternberka a znovu Havel. Zanikl pravd. před r. 1464.

Zaniklá tvrz ne zcela jasné historie, která pravděpodobně sloužila majitelům Kostelce, jimiž byli v letech 1360-1365 bratři Oldřich a Mikuláš Hamr z Kostelce. Tvrz zpustla zřejmě v r. 1458 při obléhání Jihlavy Jiřím z Poděbrad. Dnes se dochoval jen ostrůvek ve zcela zatopené bývalé mokřadní louce.

Kostnice u kostela sv. Mikuláše byla postavena v l. 1708–09 na popud děkana Pavla A. Haberlandta. V l. 1740–42 byl u obce zřízen za válek o habsburské dědictví největší císařský polní lazaret, po vypuknutí cholery a tyfu většina zraněných zemřela. V kostnici jsou pozůstatky zrhuba 8 tisíc osob.