Turistické cíle v okolí obce Jihlava-Henčov

Pozdně renesanční kamenná boží muka stojí pod kostelem sv. Jana Křtitele ve Staré Jihlavě. Na zadní straně ze tří stran uzavřené kaplice je monogram Z.T.L., letopočet 1613 a štít se třemi pětilistými růžemi a dělený krokvicí.

Netypicky robustní žulová barokní pilířková boží muka z roku 1735. Hrubě opracovaný silný hranolový dřík se na vrcholu rozšiřuje a je zakončen římsou. Lucerna je půlkruhová, s hlubokou čelní nikou, dnes je bez sošky, která v ní stávala. Boží muka byla památkové chráněna od roku 1958 do roku 1983.

Žulová pilířová boží muka gotizujícího tvarosloví vznikla pravděpodobně na konci 17. století. Čtyřboký dřík s okosenými hranami je v horní části rozšířený římsou, na které leží zahrocená čtyřboká kaplice s hlubokou, hrotitě zaklenutou nikou. Památkově chráněná jsou od května 1958.

Barokní žulová boží muka nejistého stáří. Dle údajů Národního památkového ústavu jsou raně barokní z roku 1698, datace na památce uvádí rok 1777. Boží muka mají nízký kamenný sokl, čtyřboký pilíř, čtyřbokou kaplici a kovový kříž s netypickou širokou patkou. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Barokní žulová boží muka z roku 1760. Subtilní hranolový pilíř je zdobený rytými rámy. Ukončený je profilovanou římsou. Čtyřboká lucerna je hrotitě zakončená, na vrcholu je kovový latinský křížek. V hrotité čelní nice je novodobý obrázek. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Nedatovaná kamenná boží muka, dle tvarosloví snad pozdně gotická či renesanční. Mají nízký osmiboký dřík, který je zakončen čtyřbokou kaplicí. Ta má v přední části hrotitě zaklenutou (dnes zasklenou) niku a po bocích nečitelné nápisy. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Jednoduchá žulová boží muka z roku 1751 při úseku staré silnice z Jihlavy na Tábor mají podobu, která byla na konci baroka typická pro tuto část Vysočiny. Hranolový sokl je zdobený rytými rámy, nápisem a datací na čelní straně: 1751 / MATHI / AS / BISDAV / ER. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Žulová boží muka z roku 1668, skládající se ze zdobeného podstavce, osmibokého dříku a čtyřboké lucernou s mělkými nikami, původně pravděpodobně vyplněné obrázky svatých. Kovový křížek na vrcholu lucerny je novodobý, původní se nedochoval. Do roku 2008 byla v dolní části zasypána pod úroveň terénu.

Jediná dochovaná brána jihlavského opevnění je pozůstatkem složitějšího fortifikačního bodu, vytvořeného v I. polovině 16. století. Předbraní zaniklo v 19. století, vlastní věžová brána se dochovala a stala se symbolem města.

Terénní zbytky tvrze. Poč. 15. st. jsou uváděni vladykové z Bransouz, obce ze 13. st. zvané dříve Bransudy, a tak tvrz je nejpozději z poč. 15. st. Zničena byla za česko-uherských válek, nebyla obnovena. Zachovány jsou valy a části zdiva.

Zámek vznikl přestavbou hradu, postaveného Valdštejny před r. 1436. V 2. pol. 16. stol. byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Po r. 1620 byl zámek Valdštejnům zkonfiskován a získal jej Rombaldo hrabě de Collalto. V držení rodu do r. 1945, kdy byl zestátněn. Od r. 2008 postupná rekonstrukce zámku.

Farní budova vznikla roku 1634 sjednocením několika starších budov. Zachovala se zde pozdně gotická světnice, zaklenutá křížovou klenbou a rozlehlé prostory s renesančními klenbami. V ohradní zdi je druhotně zazděna konzola z druhé pol. 13. století.