Turistické cíle v okolí obce Polná

První písemná zpráva o kostelu pochází již z roku 1265. V r. 1350 připomínán jako farní. V roce 1692 přistavěna věž. Jednolodní stavba s kněžištěm o něco užším než kostelní loď. Věž má podsebití. Kostel památkově chráněn od r. 1963.

Hřbitovní kostel z pol. l4. stol., dochovány dva gotické portály. Zvětšen 1488, vypálen 1647, obnoven 1658. Poslední úprava 1910. Uvnitř fragmenty fresek z 15., 16. a 17. stol. Hřbitov z 15. stol., nachází se zde řada cenných náhrobků.

Původní středověký kostel sv. Petra a Pavla z 13. století nahrazen r. 1733 barokní novostavbou, věž přestavěna a výrazně zvýšena r. 1899. V současnosti je věž vybavena elektronickou zvonkohrou. Kolem kostela se nachází hřbitov, ohrazený zdí s kamenným portálem se sochou Panny Marie z r. 1733.

V jádru románský kostel z 13. století prošel poměrně složitým vývojem, několikrát byl upraven v gotice i baroku. V letech 1305–1530 patronát premonstrátské kanonie v Gerasu, poté přešel patronát na město Jihlava. Roku 1662 zasvěcen sv. Havlu, v 18. století barokně přestavěn a změnil zasvěcení.

První zmínky o kostele v Ždírci pochází ze 14. století. Koncem 16. a začátkem 17.stol. sloužil protestantům. V roce 1890 vyhořel a na jeho místě byl v letech 1893–1898 postaven novogotický kostel podle projektu stavitele Josefa Šupicha z Havlíčkova Brodu. Kostel je od května 1958 památkově chráněný.

Původní kostel sv. Václava pocházel pravděpodobně již z konce 13. stol. R. 1752 dal opat žďárského kláštera Bernard z Hennetu vybudovat kostel nový. Věž byla vysoká 68 m, po požáru roku 1831 byla snížena na dvě třetiny původní výšky. V interiéru se dochovala cínová křtitelnice z roku 1609.

Původně gotický kostel byl postaven pravděpodobně v 2. pol. 13. stol. V letech 1736-1759 byl barokně přestavěn. R. 1842 byla upravena střecha věže, kostel byl opravován po požárech v l. 1872 a 1895. Znovu byl opravován r. 2001.

Gotický farní kostel prvně zmiňován r. 1303. Opravován po požáru v 15. stol. a patrně tehdy doplněn o věž. Opraven a barokně přestavěn r. 1709 po požáru z r. 1675. Dále opravován v r. 1948, archeologický průzkum proveden v letech 2005-2007. Kostel se hřbitovní zdí památkově chráněn od r. 1958.

Renesanční hřbitovní kostel na místě starší gotické stavby z 13. století. Poprvé uváděn roku 1538. Hřbitov u kostela je zmiňován na konci 16. století. Během let byl kostel zvýšen a interiér zaklenut renesanční žebrovou hvězdicovou klenbou, byla přistavěna severní síň s patrem a oratoř v lodi.

Kostnice u kostela sv. Mikuláše byla postavena v l. 1708–09 na popud děkana Pavla A. Haberlandta. V l. 1740–42 byl u obce zřízen za válek o habsburské dědictví největší císařský polní lazaret, po vypuknutí cholery a tyfu většina zraněných zemřela. V kostnici jsou pozůstatky zrhuba 8 tisíc osob.

Barokní kostnice byla postavena v 70. l. 18. stol. knížetem Karlem Maxmiliánem z Dietrichsteina. Jsou zde vyrovnány kosti vojáků, zraněných r. 1746 v bitvě u Střegova, kteří sem byli převezeni (většina zemřela), také kosti místních obyvatel. Dále krucifix z 18. stol. a obrazy (patrně od L. Kasala).

Pozůstatky středověké těžby stříbra, která zde probíhala od poloviny 13. stol. První písemná zpráva je z r. 1285, kdy je zde uváděno 13 důlních polí. Těžba zde byla ukončena na konci 14., či na počátku 15. století. Zachovalo se několik desítek bývalých šachet až 10 m hlubokých a 25 m širokých.