Turistické cíle v okolí obce Dobroutov

nebo vyberte

Dobroutov

Vysočina,  Jihlava  (JI)
Nalezeno celkem 223 záznamů, 2 / 19 stran, vyhledáno za 0.24 sec
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Nové Veselí
Barokní sloupková boží muka z roku 1698 jsou ukázkou řemeslně velmi pečlivě provedené drobné sakrální památky tohoto typu. Na prostém sloupu stojí ozdobná lucerna (kaplička), zakončená kovaný, tvarově bohatým kovovým křížem. Představují sloup, u kterého byl před ukřižováním bičován Ježíš Kristus.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Jihlava
Pozdně renesanční kamenná boží muka stojí pod kostelem sv. Jana Křtitele ve Staré Jihlavě. Na zadní straně ze tří stran uzavřené kaplice je monogram Z.T.L., letopočet 1613 a štít se třemi pětilistými růžemi a dělený krokvicí.
 boží muka
579.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Jihlava-Kosov
Žulová, pozdně barokní pilířková boží muka z roku 1800 při bývalé kupecké stezce západně od Kosova. Jejich podoba odpovídá obvyklému ztvárnění barokních památek tohoto typu na Vysočině. Mají nízký podstavec, hranolový dřík, lucerna má mělkou niku, dnes prázdnou, a stanovou stříšku s koulí a křížem.
 boží muka u Koželuhů
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Jihlava
Žulová boží muka z roku 1668, skládající se ze zdobeného podstavce, osmibokého dříku a čtyřboké lucernou s mělkými nikami, původně pravděpodobně vyplněné obrázky svatých. Kovový křížek na vrcholu lucerny je novodobý, původní se nedochoval. Do roku 2008 byla v dolní části zasypána pod úroveň terénu.
 brána Matky Boží a městské opevnění
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Jihlava
Jediná dochovaná brána jihlavského opevnění je pozůstatkem složitějšího fortifikačního bodu, vytvořeného v I. polovině 16. století. Předbraní zaniklo v 19. století, vlastní věžová brána se dochovala a stala se symbolem města.
 Březinův válcový mlýn
550.0 m. n.m.
mlýn - vodní, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Hamry nad Sázavou
Březinův mlýn byl vystavěn na místě původního Heršovského hamru z r. 1407. R. 1708 ho koupil opat V. Vejmluva a vytvořil zde panský dvůr. Další z majitelů, Alois Březina mlýn přestavěl na válcový a byl úspěšným podnikatelem. R. 1954 byl provoz mlýna úředně zastaven. Dnes je mlýn v soukromém majetku.
 Černá
zámek, zachovalý, nepřístupno, Vysočina
Zámek byl postaven Rafaelem Chroustenským na konci 16. stol. V r. 1620 mu byl zámek zabaven pro jeho účast na stavovském povstání a darován hraběti Collaltovi, který ho využíval jako admin. budovu. V 18. stol. byl částečně barokně přestavěn.
 děkanství
490.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Polná
Barokní budova z roku 1713. Sousední budova zvaná Kaplanka sloužila jako škola, později muzeum. Na východní straně budovy je Školská brána.
 děkanství
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Jihlava
Farní budova vznikla roku 1634 sjednocením několika starších budov. Zachovala se zde pozdně gotická světnice, zaklenutá křížovou klenbou a rozlehlé prostory s renesančními klenbami. V ohradní zdi je druhotně zazděna konzola z druhé pol. 13. století.
 Dolní brána
490.0 m. n.m.
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Polná
Brána, pozůstatek opevnění Polné, vybudovaného mezi lety 1443–1500. Přilehlý dům čp. 2, má gotické jádro (na fotografii žlutý dům vlevo).
 dolní hřbitov
sakrální památky, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Žďár nad Sázavou-Zámek
Hřbitov postaven v r.1709 podle Santiniho návrhu. O další kapli byl rozšířen v roce 1755. Socha anděla Posledního soudu je dílem V. Jäckla z r.1709). Půdorys hřbitova připomíná lidskou lebku.
 dolní kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého
522.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Kamenice
Barokní, památkově chráněná, kamenná kašna z 30. let 18. stol. Kašnu tvoří kruhová nádrž s profilovanými stěnami. Uprostřed je čtyřboký pilíř, v přední části s reliéfem šesticípé hvězdy, nesoucí sochu sv. Jana Nepomuckého v obvyklém pojetí od třebíčského sochaře italského původu Štěpána Pagana.