Turistické cíle v okolí obce Dobroutov

Raně gotický měšťanský dům, zvaný Bavorův, vznikl v pol. 13. století. Jeho jádro se dochovalo v obvodových zdech a v obloucích arkád. Při přestavbě v polovině 16. století získal současnou fasádu a byl též rozšířen do hloubky parcely. V 80. letech 20. století upraven pro současné využití.

Terénní pozůstatky tvrze. Postavili ji snad páni z Ronova koncem 14. st., po Bohdalovu se údajně psal Smil z Ronova. Po jeho smrti r. 1405 zřejmě opuštěna. Zřícenina rozebrána v 19. st., dnes najdeme pouze příkop a terénní zbytky budov a hradeb.

Boží muka v podobě žulového sloupu mají ráz renesanční kamenické práce, pocházejí však pravděpodobně až ze 17. století. Na dříku mají reliéfní znak Dichtrichštejnů. Na vrcholu je plechový latinský kříž se siluetou barevně zdobené Piety, pravděpodobně z 19. století. Památka je chráněna od roku 1958.

Žulová pilířková boží muka z r. 1878. Mají nízký, téměř krychlový podstavec, dřík je čtyřboký, se skosenými hranami. Přechází do kaplice, která má v čelní straně obloukově zakončenou mělkou niku s obrazem Krista, malovaným na plechu. Na vrcholu je kovový jednoramenný kříž. Nejsou památkově chráněná.

Kamenná barokní boží muka z r. 1701 stojí na na místě bývalého popraviště. Měřín měl hrdelní právo do r. 1755, popraviště je připomínáno do r. 1742. Boží muka byla na současné místo přesunuta kolem r. 1800. V r. 1924 byly v jejich okolí objeveny kosterní pozůstatky 24 lidí.

Žulová boží muka gotizujícího typu z druhé poloviny 17. století mají tvarosloví typické pro tuto část Vysočiny. Na nízkém soklu stojí hranolový dřík zakončený čtyřbokou lucernou s mělkými nikami a jednoduchým kovovým křížem. Boží muka jsou bez nápisů či datace. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Kamenná, snad barokní, sloupková boží muka s kovaným, dvouramenným kovovým křížem na vrcholu. Kamenná boží muka se v našich zemích objevují v gotice, vrcholu svého rozšíření dosáhla v baroku. Představují sloup, u kterého byl před svým ukřižováním připoután a bičován Ježíš Kristus.

Kamenná pilířková boží muka, pravděpodobně z roku 1865. Jsou tvořena relativně nízkým hranolovým pilířem a neobvykle tvarovanou čtyřbokou kaplicí. Ta má na přední straně mělkou niku a završena je konkávně prohnutou stříškou, na konci stočenou do volut. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Žulová, poměrně nevysoká, pilířková boží muka neznámého stáří. Dle okolních božích muk lze odhadnout jejich vznik na druhou polovinu 19. století. Mělké niky jsou vyplněny novodobou výzdobou, na vrcholu kaplice mají poškozený kovový křížek. Nejsou památkově chráněná.

Pozdně renesanční kamenná boží muka stojí pod kostelem sv. Jana Křtitele ve Staré Jihlavě. Na zadní straně ze tří stran uzavřené kaplice je monogram Z.T.L., letopočet 1613 a štít se třemi pětilistými růžemi a dělený krokvicí.

Barokní sloupková boží muka z roku 1698 jsou ukázkou řemeslně velmi pečlivě provedené drobné sakrální památky tohoto typu. Na prostém sloupu stojí ozdobná lucerna (kaplička), zakončená kovaný, tvarově bohatým kovovým křížem. Představují sloup, u kterého byl před ukřižováním bičován Ježíš Kristus.

Barokní, třikrát odstupňovaná pilířová boží muka z 18. století jsou postavena ze smíšeného zdiva. Štíhlý a vysoký dřík má dvě řady mělkých obdélných nik, dnes prázdných. Kaplice je ze tří stran otevřená, je prázdná a kryta sedlovou stříškou z prejzů. Boží muka jsou památkově chráněna od roku 1958.