Turistické cíle v okolí obce Opatov

Neorientovaný filiální kostel sv. Josefa nechal kolem r. 1740 postavit Jan Vratislav z Mitrovic na počest svého povýšení do hraběcího stavu. Jeho architektem je údajně Kilián Ignác Dientzenhofer, autorství není doloženo. Má oválnou loď, stěny jsou tvarovány pomocí konvexních a konkávních zalomení.

Filiální kostel sv. Kateřiny Sienské, původně luteránský, založen v 16. stol. V 18. století přestavěn presbytář. Na zdi kostela dva pozdně renesanční náhrobky – J. V. Vencelíka z Vrchovišt z roku 1606 a druhý neznámého rytíře s erbem polovičního lva.

Kostel byl postaven na místě pův. dřevěného kostela v 1. pol. 13. stol. Nejstarší části kostela pocházejí z r. 1250. V l. 1803-05 byl kostel výrazně přestavěn dle návrhu Johanna Zeissla. R. 1824 byla dostavěna zvonice. R. 1898 byla při přestavbě přenesena zvonicová věž nad západní průčelí kostela.

Kostel pochází z pol. 13. stol., původní zdivo dochováno v západní zdi lodi. V 16. stol. přistavěna věž. R. 1723 byl přestavěn. Po požáru r. 1763 je až do r. 1765 opuštěn. Znovu přestavěn v 19. i 20. stol. Zařízení převážně novobarokní z 19. stol.

Raně gotický kostel sv. Martina, založený ve 13. století, upraven ve druhé polovině 15. století. Barokní úpravy proběhly v 18. stol. Zachována pozdně gotická kazatelna, gotické a renesanční náhrobníky.

Kostel poprvé připomínán ve 13. stol. Založen jako gotický trojlodní s křížovou lodí. V l. 1722 –1729 byla provedena jeho přestavba za účasti Jana Santiniho. V r. 1993 blesk zničil jednu věžičku a vyžádal si následnou opravu celé věžní krytiny.

Pozdně barokní neorientovaný obdélný kostel s půlkruhovým závěrem z let 1755–1760. Vystavěn Wolfgangem Filserem na náklady baronů de Klee. V roce 1836 klasicistně přestavěn, tehdy získal dvouvěžové průčelí i nové trojramenné schodiště. Mobiliář z přelomu 18. a 19. stol. Chráněn od roku 1958.

Původně románská stavba (kvádrové zdivo odhaleno na exteriéru), přestavěná barokně (snad podle projektu Santiniho).

Kostel sv. Petra a Pavla založen kolem roku 1340, připomínán roku 1355. Barokně přestavěn v letech 1686–1691, v roce 1719 a 1842 vyhořel. Věž přistavena v roce 1873. Zařízení pseudogotické.

V jádru románský kostel z 13. století prošel poměrně složitým vývojem, několikrát byl upraven v gotice i baroku. V letech 1305–1530 patronát premonstrátské kanonie v Gerasu, poté přešel patronát na město Jihlava. Roku 1662 zasvěcen sv. Havlu, v 18. století barokně přestavěn a změnil zasvěcení.

Původně gotický kostel ze 14. století, barokně přestavěn v letech 1759–60 jihlavským stavitelem A. Aiglem. Severně od kostela stojí kostnice z roku 1759. Nedaleko kostela je rokoková fara z roku 1784 a zajímavá socha Piety z roku 1786.

Barokní kostel sv. Václava postaven na místě starší kaple v letech 1749–1751, snad Anselmem Luragem. Památkově chráněn je celý areál, sestávající kromě kostela z hřbitova, márnice, ze zděné ohradní zdi a z dvojice bran v ohradní zdi, situovaných po obou stranách vstupu do kostela.