Turistické cíle v okolí obce Starý Kolín

Volně přístupná ocelodřevěná věž o výšce 8 m s 25 schody vznikla na jaře 2013 pod oplocením obory na vrchu Stráň. Současně byla vysázena přístupová javorová alej, kterou v polovině délky doplňují dřevěná boží muka sv. Ambrože.

Královský hrad přestavěný na zámek. Zal. před r. 1268. Od r. 1361 patří Kunštátům. 1420 a 1426 neúspěšně obléhán. Od r. 1495 znovu královský. Přestavěn renesančně po r. 1539, poškozen za 30leté války, opraven barokně po r. 1723 a ve 2. pol. 18. st.

Podměstský mlýn pochází z 16. století. Areál s ohradní zdí s branami a fragmentem technického zařízení. Mlýn dokladem zástavby původního předměstí, součást středověkého města. Jednopatrová podélná budova. K mlýnu patří dvě klasicistní zděné brány. Mlýn památkově chráněn od r. 1966.

Jeden ze dvou labských mlýnů v Kolíně se připomíná poprvé ve 13. století. V majetku města 1573–1778, poté soukromý. Nejvýznamnějším majiteli byli Radimští, za nichž proběhla přestavba po požáru 1868. Roku 1948 zestátněn, po roce 1990 restituce.

Empirová hrobka rodiny Chotků kubického typu. Pochází z roku 1829 a stojí uprostřed hřbitova. Zdi a sloupy jsou propojeny kladím. Na nárožích pilířky s ozdobnými mřížemi. Pod kaplí je hrobka. Kaple zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Zámek postavený na místě starší tvrze, vzniklé zřejmě po roce 1547. V 17. století byla upravena barokně, po roce 1861 rozšířena. Koncem 19. století byla fasáda objektu stylově sjednocena. Od roku 1945 ve správě obce, dnes soukromý, zpustlý. Obklopuje ho poměrně velký park s kamennou zdí.

Hlavní pomník bitvy u Kolína, která proběhla 18. 6. 1757 mezi Křečhoří, Novou Vsí I a Velimí. Byl postaven v letech 1897–9 na návrší západně od Křečhoře podle projektu architekta Václava Weinzettla, sochařskou výzdobu provedl Mořic Černil.

Kamenný obelisk z roku 1841 na vrcholu kopce Bedřichov mezi Novou Vsí I a Vítězovem připomíná vítězství vojska habsburských dědičných zemí nad Pruskem 18. 6. 1757, které významně ovlivnilo výsledek sedmileté války.

Socha J. E. Purkyně pochází z roku 1960. Stojí na kónickém obdélníkovém podstavci z leštěné žuly. Vědec sedí na židli a plášť má přehozen přes opěradlo křesla. Pravá ruka je pozdvižena, levá se opírá o opěradlo židle.

Čáslavský pomník Jana Žižky z Trocnova zadán r. 1878 Josefu Václavu Myslbekovi. Podobu vojevůdce konzultovali V.V. Tomek a M. Tyrš. Hranolový podstavec sochy podle návrhu Antonína Wiehla pochází z roku 1879. Pomník odhalen v srpnu 1880, od roku 1958 zapsán v seznamu kulturních památek.

Jezdecká socha od B. Schnircha z roku 1891, o pět let později osazena na pomník v Poděbradech. Kvůli úspoře nákladů vytvořena netradiční technikou tepaného plechu na kostře z ocelových profilů. Pomník rekonstruován po roce 1990.

Pomník k 600. výročí konání Čáslavského sněmu na Kostelním náměstí vedle kostela sv. Petra a Pavla. Instalován 2.12.2021 v rámci projektu "Boží bojovníci - 600 let.