Turistické cíle v okolí obce Milíčov

nebo vyberte

Milíčov

Vysočina,  Jihlava  (JI)
Nalezeno celkem 329 záznamů, 8 / 28 stran, vyhledáno za 1.69 sec
 fara
640.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Branišov
Unikátně zachovalý areál barokní fary byl postaven v letech 1768 – 1770. Autorem projektu byl tehdy mladý pražský architekt Jan Josef Prachner. Budova fary je kryta je mansardovou střechou. Památkově chráněna je od roku 1963, v roce 2014 byla ochrana rozšířena na další části areálu.
 fara
580.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Stonařov
První zmínka o duchovní správě ve Stonařově je z r. 1349, kdy je jako farář uváděn Hirsco (či Hisko) z Police. Jednopatrová budova fary pravděpodobně vznikla renesanční přestavbou gotické tvrze v poslední čtvrtině 16. století. Fasády upraveny v 19. století. Fara je památkově chráněna od r. 1958.
 fara
570.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Batelov
Pozdně renesanční jednopatrová budova fary v Batelově postavena v letech 1635-1636 za pánů Krabiců z Weitmile a faráře Ondřeje Františka Kukačky z Rájova, jehož podíl na přestavbě fary zmiňuje nápis na průčelí fary. Fara je významná rovněž pobytem Petra z Mladoňovic a Karla Havlíčka Borovského.
 fara
550.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, chátrající, nepřístupno, Vysočina, Vílanec
Fara (č. p. 1) je památkově chráněná, volně stojící jednopatrová budova z druhé poloviny 17. století. Barokní stavba s mansardovou střechou nahradila starší - asi renesanční faru. K jejímu západnímu průčelí se připojuje přízemní hospodářský objekt se sedlovou střechou.
 fara
540.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, není známo, Vysočina, Rančířov
Barokní fara v Rančířově stojí východně od kostela sv. Petra a Pavla. Jednopatrová zděná budova má mansardovou střechu a střídmě pojaté fasády, členěné v úrovni okenních os štukovými zrcadly. V 19. a 20. století byla několikrát upravena a později přestavěna na hotel. Fara je památkově chráněná.
 fara s kaplankou
550.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Třešť
Fara u kostela sv. Martina v Třešti je poprvé uváděna r. 1349. Pozdně barokní soubor farních budov byl postaven na místě starších budov okolo roku 1771, upraven po požáru roku 1831. Ohrazený areál se skládá z fary, kaplanky a budov hospodářského zázemí. První dvě budovy jsou památkově chráněny.
 Fárův dům
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Pelhřimov
Kubisticky upravený barokní dům, dílo architekta Pavla Janáka z roku 1914. Původně gotický dům prošel v historii mnoha přestavbami, nejvýznamnější byla barokní přestavba po požáru v r. 1766 a výše uvedená kubistická úprava z roku 1914.
 Herálec
570.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Herálec
Trojkřídlý patrový zámek v pseudogotickém stylu, vzniklý v r. 1838 přestavbou barokního zámku upraveného v l. 1658–1661 ze starší tvrze. Po roce 1945 politická škola a později zvláštní internátní škola. Dnes luxusní hotel v soukromých rukou.
 historické podzemí
ostatní, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Jihlava
Jihlavské podzemí je s délkou 25 km druhým nejrozsáhlejším v ČR. První podlaží je ze 14. století, druhé a třetí ze 16. století. Zdejší raritou je tzv. svítící chodba. Pro veřejnost bylo r. 1991 zpřístupněno cca 400 m původních chodeb.
 Holákov
580.0 m. n.m.
Holakov
tvrz, zaniklý, nepřístupno, Vysočina, Ondřejov
Beze stopy zaniklá tvrz v místě současného dvora Holákov. Přesná doba vzniku sídla není známa, jediná přímá písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1598.
 Horní Cerekev
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Vysočina
Zámek, původně tvrz, zažil množství majitelů. Za Leskovců z Leskovce v 2. pol 16. st. byla tvrz přestavěna v renesančním slohu. Rod Regalů dal tvrz přestavět na zámek r. 1734. Dnes je zámek dvoupatrová budova, v soukromém majetku.
 Horní mlýn
520.0 m. n.m.
mlýn - vodní, chátrající, nepřístupno, Vysočina, Rančířov
Horní mlýn čp. 5 v Rančířově stojí na pravém břehu říčky Jihlávky. Z původního vodního mlýna se třemi mlýnskými koly na horní vodu se dochovala jen část hospodářských budov. Z majitelů jsou známí Josef Höfer (1835) a Jan Müller (1930).