Turistické cíle v okolí obce Čížov

Neorientovaný filiální kostel sv. Josefa nechal kolem r. 1740 postavit Jan Vratislav z Mitrovic na počest svého povýšení do hraběcího stavu. Jeho architektem je údajně Kilián Ignác Dientzenhofer, autorství není doloženo. Má oválnou loď, stěny jsou tvarovány pomocí konvexních a konkávních zalomení.

Filiální kostel sv. Kateřiny Sienské, původně luteránský, založen v 16. stol. V 18. století přestavěn presbytář. Na zdi kostela dva pozdně renesanční náhrobky – J. V. Vencelíka z Vrchovišt z roku 1606 a druhý neznámého rytíře s erbem polovičního lva.

Hřbitovní kostel z pol. l4. stol., dochovány dva gotické portály. Zvětšen 1488, vypálen 1647, obnoven 1658. Poslední úprava 1910. Uvnitř fragmenty fresek z 15., 16. a 17. stol. Hřbitov z 15. stol., nachází se zde řada cenných náhrobků.

Kostel byl postaven na místě pův. dřevěného kostela v 1. pol. 13. stol. Nejstarší části kostela pocházejí z r. 1250. V l. 1803-05 byl kostel výrazně přestavěn dle návrhu Johanna Zeissla. R. 1824 byla dostavěna zvonice. R. 1898 byla při přestavbě přenesena zvonicová věž nad západní průčelí kostela.

Kostel z počátku 13. století prošel několika přestavbami, současný krov lodi pochází ze dřeva, poraženého v letech 1501–2. Opravu po třicetileté válce dokládá letopočet nad hlavním vchodem. Obklopen hřbitovem, v dobrém stavu.

Kostel pochází z pol. 13. stol., původní zdivo dochováno v západní zdi lodi. V 16. stol. přistavěna věž. R. 1723 byl přestavěn. Po požáru r. 1763 je až do r. 1765 opuštěn. Znovu přestavěn v 19. i 20. stol. Zařízení převážně novobarokní z 19. stol.

Kostel sv. Markéty ve Zhoři je chráněná kulturní památka. Jedná se o monumentální pozdně barokní jednolodní stavbu vybudovanou v letech 1764–1765 na místě starší svatyně. Západní hranolová věž nese dva památné zvony z let 1400 a 1515. Svou první mši zde sloužil farář Josef Toufar.

Raně gotický kostel sv. Martina, založený ve 13. století, upraven ve druhé polovině 15. století. Barokní úpravy proběhly v 18. stol. Zachována pozdně gotická kazatelna, gotické a renesanční náhrobníky.

Kostel svatého Mikuláše byl postaven v roce 1931. Nahradil gotický kostel ze 14. století, barokně upravený v roce 1785, který vyhořel po úderu blesku v květnu 1916. Kostel je dílem architekta Aloise Špalka. V roce 2018 prošel rozsáhlou rekonstrukcí.

Kostel pravděpodobně z první čtvrtiny 13. století, někdy v letech 1608-1617 přestavěn renesančně. V roce 1797 byla upravována věž. Boční vstup s druhotně osazeným portálem z r. 1250 kryje předsíňka završená vysokou renesanční atikou ukončenou cimbuřím. Památkově chráněn je kostel od roku 1958.

Pozdně barokní neorientovaný obdélný kostel s půlkruhovým závěrem z let 1755–1760. Vystavěn Wolfgangem Filserem na náklady baronů de Klee. V roce 1836 klasicistně přestavěn, tehdy získal dvouvěžové průčelí i nové trojramenné schodiště. Mobiliář z přelomu 18. a 19. stol. Chráněn od roku 1958.

V jádru románský kostel z 13. století prošel poměrně složitým vývojem, několikrát byl upraven v gotice i baroku. V letech 1305–1530 patronát premonstrátské kanonie v Gerasu, poté přešel patronát na město Jihlava. Roku 1662 zasvěcen sv. Havlu, v 18. století barokně přestavěn a změnil zasvěcení.