Barokní socha stojí v blízkosti severní strany kostela sv. Vavřince. Datována je do roku 1798. Na podestě o dvou schodišťových stupních je umístěn výškově odstupňovaný sokl (nápis+erb), na němž stojí socha Panny Marie Immaculaty; je podána v klasickém ikonografickém podání, tedy jako královna nebes.
Pískovcová socha svatého Floriána z roku 1900 nahradila na bučovickém náměstí starší sochu stejného světce. V 50. letech 20. století byla socha spolu se sousoším Cyrila a Metoděje přemístěna ke kostelu, na náměstí se obě skulptury vrátily někdy kolem roku 2021.
Barokní pískovcová socha patrona hasičů, kominíků a kovářů sv. Floriána z r. 1745 od vídeňského sochaře J. K. Schletterera stojící v centru obce u hlavní silnice před areálem bývalého hospodářského dvora. Světec je tradičně v podobě římského vojáka ve zbroji hasícího vědrem hořící dům.
Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1722 od neznámého autora je příkladem kvalitní lokální kamenosochařské práce z doby vrcholného baroka. Světec v nadživotní velikosti je znázorněn v typickém kanovnickém rouchu a s obvyklými atributy. Socha je památkově chráněná od roku 1958.
Socha sv. Jana Sarkandera z roku 1770 od neznámého autora je příkladem kvalitní lokální kamenosochařské práce z doby vrcholného baroka. Světec v nadživotní velikosti je znázorněn v typickém kněžském rouchu a se svým atributem - knihou v ruce. Socha je památkově chráněná od roku 1958.
Barokní socha zhotovená na zakázku Marie Antonie z Liechtenštejna. Datovaná rokem 1722. Ikonograficky značně ojedinělá sochařská práce. Památkově chráněná.
Sousoší svatých Cyrila a Metoděje od neznámého autora dala vztyčit na náměstí na místě zbořených masných krámů bučovická občanská záložna roku 1885 k miléniu svatého Metoděje. V 50. letech 20. století bylo sousoší přemístěno ke kostelu, na náměstí se vrátilo kolem roku 2021.
V parčíku západně od kostela sv. Vendelína. Datováno L.P. 1920. Na vysokém podstavci s nápisovou deskou v průčelí a ve vrcholu se sousoším Panny Marie, sv. Josefa a malého Ježíška.