Turistické cíle v okolí obce Bzenec

Špitálky jsou archeologická lokalita a národní kulturní památka se základy kostela z 9. století z něhož se dochovala jen polovina původního půdorysu, který je vyznačen nízkými kamennými zídkami. Církevní areál byl téměř jistě součástí hlavního mocenského centra Velké Moravy Veligradu.

Zámek byl přestavěn z vodního hradu r. 1501 J. J. ze Žerotína. V této podobě zámek přetrval až do 19. stol. V r. 1945 byl zámek zestátněn. Dnes zde sídlí Národní ústav lidové kultury, je zde hist. knihovna obsahující 13 000 svazků, na zámku jsou stálé expozice a také se zde pořádají koncerty.

Zaniklý hrad, jehož zbytky jsou lokalizovány na Zámecký vrch v katastru obce Březová na Karlovarsku. Postavený snad Vilémem ze Šumburka. Jediná zmínka o hradu je z roku 1465, kdy se uvádí jako pustý.

Socha sv. Antonína byla vztyčena r. 1950. Byla vytvořena na objednávku blanických zbožných občanů, jak je zřejmé z nápisu na podstavci. Oblíbený světec je patronem návratu ztraceného, zejména duchovních hodnot (zbožnost, věrnost, porozumění atp.).

Tvrz byla založena koncem 15. stol. vedle dvora a místa zaniklé starší tvrze z počátku 14. stol. V r. 1580 Bohuš Morkovský ze Zástřizl tvrz renesančně přestavěl. Po třicetileté válce byla barokně přestavěna na zámek. Později upraven na sýpku a pivovar. Dnes je areál v soukromém vlastnictví.

Svatý obrázek Panny Marie pořízený vděčnými rodiči za záchranu syna, který spadl ze stromu. Původně umístěn na tomto stromě, po uhynutí stromu umístěn na dřevěném sloupku, ohrazeném dřevěnou ohrádkou.

Synagoga z roku 1804, r. 1870 novorománsky upravena Leopoldem Slovákem. K bohoslužbám byla užívána do roku 1941. 22. 6. 1941 zdemolována příslušníky SA. Budova byla dále užívána jako skladiště. R. 1991 vrácena židovské obci, dnes slouží stálé expozici Strážnice a Židé a pro příležitostné výstavy.

Budova synagogy z roku 1875. V roce 1904 získala kopuli a novorománské průčelí. Za 2. sv. války, r. 1941, byla vypálena. Po r. 1945 kulturní dům a knihovna. V 60. letech byla poškozena požárem, do dnešní podoby rekonstruována až na počátku 21. století. Dnes knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana.

Bývalá židovská synagoga byla postavena r. 1840 v historizujícím slohu na místě starší modlitebny z 18. stol. Poté, co přestala sloužit svému účelu, byla využívána jako skladiště. V l. 1991-1993 byla stavebně upravena na modlitebnu Církve adventistů sedmého dne. Patří mezi kulturní památky ČR.

Ocelová rozhledna (52,6 m vysoká, 380 m n. m.) sloužící zejména jako telekomunikační stožár. Postavena r. 2000, vlastníkem a zadavatelem stavby je firma Eurotel s.r.o. Stavbu provedla firma Valpo Zlín. Je první rozhlednou v CHKO Bílé Karpaty.

Z r.1318 je listinou doložena první zástava, v níž se sídlo nazývá tvrzí, a od r.1320 je převzali páni ze Šternberka. Na konci 14.stol. držel hrad markrabě Prokop, a proto ho r.1400 obléhal král Zikmund. Dnes je zámek účelové využit(soud).

NPP Váté písky (1992) je v České republice zcela jedinečnou ukázkou společenstva na otevřených píscích se specifickou skladbou rostlinných a živočišných druhů. Písky pocházejí z fluviálních sedimentů řeky Moravy, které byly z Moravy vyváty.