Turistické cíle v okolí obce Velim

Původní synagoga byla postavena v 60. l. 19. stol. Původnímu účelu sloužila do r. 1938, kdy byla prodána Církvi českobratrské evangelické, která ji r. 1939 upravila a které sloužila do poč. 21. století. Od r. 2012 je v soukromém vlastnictví a není přístupná veřejnosti.

Kutnohorská nová synagoga byla postavena počátkem 20. století na dnešním Smíškově náměstí v secesním stylu. Nahradila starší modlitebnu z roku 1881. Od roku 1942 varhanářská dílna, pět let nato sbor CČSH, který tu pod označením Husův dům funguje dodnes. Při úpravách 1954 zbavena původního dekoru.

Ruiny tvrze, prvně zmíněné snad již r. 1390. V 1. pol. 15. stol. patřila Janu Kabátovi a Mikuláši Trmalovi. V l. 1462–1472 v majetku Jana Trmala, r. 1519 prodána městu Kouřim, nevyužívána. R. 1557 obnovena jako sídlo Jiříka Hostačovského z Petrovic, po prodeji r. 1582 Zdislavu Říčanskému zpustla.

Ještě v roce 1677 byla součástí dvora opuštěná středověká tvrz, zbořená pravděpodobně na počátku 18. století.

Sázavský dvůr vznikl až v roce 1772 spojením dvou samostatných dvorů, kdy je společně koupil Sázavský klášter. Dolní dvůr se stává centrem panství a starší budova je přestavěna do podoby zámečku, Horní dvůr je upraven k administrativním účelům.

Koncem 16. století byla u tehdejšího pravého břehu Labe postavena vodárenská věž ve tvaru nepravidelného sedmibokého hranolu, završená kopulkou. Až do druhé poloviny 19. století zásobovala vodou kašnu v jihovýchodním koutě nymburského náměstí.

Přestavěná, dosud blíže stavebně nezkoumaná tvrz, doložená r. 1520 při prodeji zboží Mikulášem Krabicem z Weitmile; snad stojící v místech staršího sídla. Po připojení k Radimi v 1. pol. 17. st. využívána jen účelově, později přestavěna na sýpku.

Venkovská usedlost čp. 2 je pozdně barokní budova. Vystavěna r. 1753. V nice v prvním patře budovy socha sv. Jana Nepomuckého. Na budově umístěny sluneční hodiny. Areál upravován ve 20. století. V současnosti využíván k obytným účelům.

Vila ve stylu geometrické secese, druhá z poděbradských realizací architekta Josefa Fanty. Postavena byla v roce 1910 pro rodinu Geiselreitnerových z Kouřimi. Vilu obklopuje secesní plot, ukázka mistrné kovářské práce.

Velmi málo zřetelné tvrziště na výrazné ostrožně severozápadně od vsi. Není o ní písemných zpráv, gotickou tvrz prokázal až archeologický průzkum. Centrální plochu tvrziště zabírá pole, nepatrné zbytky opevnění na přilehlých svazích.

Hrad byl založen r. 1300 Václavem II. Sloužil jako centrální královská mincovna. Základem byly mincovní kovárny a ražební síň. Na přelomu 14.-15.st. byl za Václava IV. přestavěn na dvoupatrový palác s věží a kaplí. V 19. st. byl neogoticky upraven.

Válcová vodárenská věž s bohatým secesním dekorem z roku 1904, postavená dle projektu Osvalda Polívky a technického řešení Jana Vladimíra Hráského. Opravy 1945 a 1993. Celková výška 37 m, objem vodojemu 412 m krychlových.