Turistické cíle v okolí obce Velim

Pravděpodobně slovanské hradiště z raného středověku ležící na místě dnešního kostele sv. Václava a na jazykové ostrožně východně od něj. Pod podlahou kostela byly nalezeny zbytky otonského kostelíka z konce 10. století.

Dvě masivní dřevěné vyhlídkové věže z let 2014-2015, vzdálené od sebe 200 m, jsou součástí naučné stezky Cerhenice. Při výšce vyhlídkové plošiny pouhé 3 m umožňuje výhled na vzdálenější cíle na západě a severu jen jedna z nich, tzv. červená. Ze žluté je výhled jen na blízké okolí.

Kaplička z poč. 19. stol. Vysvěcena 16. května 1901 místním farářem. Obdélná prostá zděná kaplička s nikou v jižním průčelí. V kapličce na plechu malovaný obraz sv. Jana Nepomuckého. Pochází z roku 1901.

Ocelová rozhledna, stojící 470 m n. m., vysoká 40 m. Byla postavena firmou Český mobil a obcí Miskovice; otevřena r. 2002. Slouží zejména jako telekomunikační věž. Měla zde stát rozhledna již koncem 19. stol., ale stavba neproběhla.

Vysokostelská škola poprvé doložena roku 1363. Patřila k nejpřednějším českým městským školám (obdoba dnešních gymnasií). Dnešní budova z let 1594–6. Jako škola fungovala do počátku 30leté války, poté děkanství. Přestavěna 1698 a v pol. 18. století.

Jeden z poděbradských minerálních pramenů se nalézá v zámeckém příkopu u zámku. Pochází z roku 1907. Pojmenován Pramen knížete Arnošta Filipa Hohenlohe, lidově se nazývá Zámecký.

Čtyřkřídlý goticko-renesanční zámek postaven kolem r. 1533 Adamem z Říčan. Od r. 1584 do r. 1635 byl majitelem Václav Michna z Vacínova. Od r. 1637 patřil Šternberkům, r. 1948 zkonfiskován. Roku 1982 vyhořel, po restituci postupně opravován.

Zdymadlo v říčním km 59,009 (169,035) v Nymburce vzniklo v letech 1914–24 jako součást regulace středního Labe. Architektonické řešení František Roith, technické Ing. Josef Bartovský a Ing. Emil Zimmler.

Součástí regulace středního Labe bylo odstranění pevného jezu u místního zámku a rozšíření koryta řeky. V letech 1914–1916 byl postaven jez, v letech 1914–1918 elektrárna a do roku 1924 pak komora. Projekt A. Engela vytvořil mimořádně působivé technické dílo.

Hřbitov založen roku 1830, nejstarší dochovaný náhrobek je z roku 1833. Dochováno 247 náhrobků, hřbitovní zeď a hrobnický domek čp. 97, sloužící jako rekreační objekt. Je zde pohřbena babička Franze Kafky.

Židovský hřbitov vznikl v sousedství křesťanského v roce 1904. Využíván byl cca 30 let. Zachovalo se 23 náhrobků novodobého typu. Obřadní síň je nevyužívaná, většina plochy slouží jako urnový háj městského hřbitova.

Nejméně známý poděbradský pramen. Vyvěrá na Žižkově předměstí za železničními kolejemi u podchodu pod tratí. Navrtán v roce 1936. Na zimu se uzavírá. Roku 2011 proběhla rekonstrukce.