Turistické cíle v okolí obce Kurdějov

"Zámeček"-typologicky architektonickou terminologií patrová vila včetně parku postavená v letech 1827-1841. Ve 2. polovině 20. století necitlivě upravována. Z doby její slávy zachována jen část východní fasády a zahradní dřevěný altán. I když není kulturní památkou, je uvedena v památkovém katalogu.

Vodní dílo Nové Mlýny na řece Dyji je soustava tří na sebe navazujících nádrží, které byly vybudovány v letech 1975–1988. Slouží převážně k rekreaci, rybolovu, ochraně ptactva a zčásti jako protipovodňová ochrana kraje. Prvotním cílem mělo být zavlažování okolních polností, což se z velké části neuskutečnilo.

Počátky tvrze lze možná spojit s rokem 1311, kdy ves přechází do soukromých rukou. Do té doby byla majetkem čejkovických templářů, kteří ale měli v Čejkovicích opevněnou komendu a nic podobného ve Vrbici nepotřebovali. Výslovně se ovšem tvrz připomíná až roku 1408, kdy patřila Bočkovi ze Želic.

Sotva patrný reliéf opevněného sídla a pravděpodobné druhé sídlo na dvou sousedících nevýrazných výběžcích do údolí Vrbičanky, kde stávala zaniklá ves Všetrapy v oblasti zvané Hrádky.

Dřevěná rozhledna z roku 2007 výšky cca 7 m s krytou vyhlídkovou plošinou ve výšce 3 m na návrší mezi vinohrady. Z rozhledny je kruhový rozhled na nejjižnější části Moravy, na oblast kolem Pálavských vrchů, Novomlýnských nádrží a Břeclavsko.

Kaple v parčíku západně od kostela sv. Vendelína nedaleko sousoší Svaté rodiny. Datována ve štuku provedeným letopočtem 1927. Zděná hranolová stavba, v průčelí s nikou - nad ní letopočet - v ní socha Ježíše Krista. Krytá oplechovanou valbovou stříškou s křížkem s paprsky.

Výklenková kaple stojící na rozcestí u železniční stanice. Pochází z 2. poloviny 19. století. Zasvěcena sv. Rochovi, který je uctíván jako patron proti moru; jeho obraz je v průčelní nice.

Terénní pozůstatky rozlehlého trojúhelného hradu (hradiska) obehnaného mohutnými valy mezi Novomlýnskými nádržemi a Dolními Věstonicemi. V 11. a 12. století byl správním, vojenským a duchovním střediskem kraje. Archeologicky doloženy základy kostela z 11. století.

Lovecký zámeček nechal postavit koncem 18. stol. v severní části areálu hospodářského dvora Jan Karel z Ditrichštejna. V 19. stol. byl přebudován na obydlí správce dvora a kanceláře. V 50. I. 20. stol. byl zámeček zcela znehodnocen moderními úpravami a je k nerozeznání od ostatních obytných domů.

Původně dvůr, založený kolem r.1820, do jehož jižní budovy byly umístěny kanceláře a byty úředníků žarošického statku. V roce 1824 byl statek postoupen Arnoštce Schafgotsové, jež v Žarošicích občas pobývala. Od té doby budova převzala "status" zámku.

Původní vodní tvrz přestavěna na renesanční zámek, později barokně přestavěn. V 19. stol. přestavěn empírově. Roku 1919 zestátněn, mezi válkami sloužil jako letní sídlo T. G. Masaryka. Nyní ubytovací a konferenční centrum.

Chátrající hřbitov se nachází nad obecním hřbitovem, nad kostelem sv. Martina. Byl založený nejpozději v 17. stolení a nejstarší náhrobek pochází snad již z roku 1619.