Turistické cíle v okolí obce Velké Hostěrádky

Žulový pomník od Václava Pyllmajera a Martina Hotárka připomíná Bitvu tří císařů, která zde proběhla 3.12.1805. Toho dne těmito místy údajně prošli všichni tři císaři, Napoleon I., ruský car Alexander I. a rakouský císař František I. Pomník byl slavnostně odhalen roku 2005 k dvoustému výročí bitvy.

Zaniklá tvrz na uměle upraveném pahorku, zvaném Mohyla, byla postavena patrně v 2. pol. 14. stol. V písemných pramenech se uvádí, že ve 14. stol. sídlil ve vsi rozvětvený rod z Popic. R. 1366 ves držel Martin z Popic, r. 1406 Petr Bílý z Popic. Tvrz samotná se zmiňuje až r. 1414 již jako pustá.

Popraviště se nacházelo na hranicích katastrů Křenovic a Slavkova v lokalitě „Na spravedlnosti“. Právo hrdelní je ve Slavkově doloženo v letech 1288-1789. V r. 2016 byly objeveny základy šibenice a u nich lidské ostatky. Vede sem z Křenovic naučná stezka "Šibeniční a popravčí vrch v Křenovicích".

Sirný pramen Štengar, který je vyveden v Šitbořicích, patří svou koncentrací sulfanu k nejkvalitnějším vodám tohoto typu na Moravě.

Renesanční radnice vznikla v r. 1592 za purkmistrů Alexandra Bradavičky a Petra Pekaře přestavbou starší gotické budovy. Později rozšířena a v 70. letech 19. stol. upravena. Poslední úpravy byly provedeny ve 20. stol. V současnosti slouží jako městský úřad.

Novorenesanční budova radnice z roku 1906, navazující na její empírovou předchůdkyni vedle stojící.

Historicky hodnotnou, pozdně barokní budovu postavenou kolem r. 1772 obývala židovská průmyslnická rodina Strakoschových. V r. 1910 koupilo dům s přilehlou manufakturou město ke zřízení radnice. V letech 1913-1914 byla budova rozšířena o kubistický dvoupatrový obecní dům, současnou radnici.

Velké poškozené tvrziště s jádrem v zahradách č. p. 129 a 136. Mezi lety 1353–1368 ves získává Pavel ze Sovince, jenž se píše z Rašovic. Po něm r. 1379 dědí tvrz Pavlík ze Sovince, r. 1447 uváděna jako pustá, další majitel Franěk z Okarce ji obnovuje. Od r. 1597 je definitivně uváděna jako pustá.

Zámek byl založen augustiniánským řádem sv. Tomáše v roce 1742 a byl využíván jako letní sídlo. Nějakou dobu zde žil i Johann Gregor Mendel, jeden ze zakladatelů genetiky, který se v roce 1843 stal mnichem řádu svatého Augustina.

Smírčí kříž ze 17. století s nápisem "Na tomto místě byl zavražděn posel, který spěchal varovat město Brno před blížícím se cizím vojskem". Na kříži je letopočet 1663, kdy na Moravu vpadli Turci.

Narušené reliéfní zbytky hrádku, patrně ze 13.století.

Vznik zdejšího zámku souvisí s prodejem Šitbořic Náboženským fondem Samuelu Augustovi a Ignáci Neuvallům v r. 1825. Ti vybudovali nový dvůr v Martinicích. Po r. 1891 za Františky Lichtenštejnové a Gustava a Heřmana Springerových byla pro správu statku a pobyt majitelů upravena správní budova, později uváděná jako zámek.