Turistické cíle v okolí obce Poboří

Původně gotická, barokně upravená budova středověkého špitálu, spojeného s jménem manželky Jiřího z Poděbrad, paní Kunhuty ze Šternberka. Založen v roce 1444, sloužil do 20. let 20. století. Od té doby depozitář městského muzea.

Hradiště bývalo na pahorku u řeky Kouřimky, který byl osídlen od 5. tisíciletí př.n.l. V 9. a poč. 10. stol. zde bylo opevněné hradiště kmene Zličanů. Archeol. průzkum lokalizoval mj. pohřebiště, náboženský prostor a jedinečnou shromažďovací halu (89 m). Hradiště násilně zaniklo v 1. pol. 10. stol.

Stará radnice - původně měšťanský renesanční dům z 16. století – slouží jako radnice města Poděbrady od roku 1775. Poslední výraznou úpravou budova prošla v roce 1814, kdy byla přistavěna věž. Jako radnice sloužila budova do druhé světové války.

Původně gotická radnice ze 14. století, v 16. století renesančně přestavěna. Po několika požárech byla v r. 1782 pozdně barokně přestavěna architektem Janem Josefem Wirchem. Sídlí zde Muzeum Kouřimska.

Barokní městský dům čp. 118, ve kterém do roku 1718 sídlila městská škola. V 2. polovině 19. století byl dům přestavěn na obytný. Dům je památkově chráněný.

Železobetonový most z let 1925–7 podle projektu Františka Roitha. Sestává z deskového mostu nad železniční tratí Praha - Česká Třebová, trojpolové části nad hlavním korytem, vodní elektrárny na ostrově a přechodu nad plavebním kanálem.

Renesanční špitál z r. 1594, postaven Jaroslavem Smiřickým pro vysloužilé zámecké služebnictvo. Dnešní podoba klasicistní z první poloviny 19. století.

Nejstarší a největší židovský hřbitov v Čechách mimo Prahu se nachází západně od někdejšího ghetta. Pohřbívalo se zde v období 1418–1888, dochovány náhrobky ze 17.–19. století.

Dochovaný areál stodol na obvodu hrazeného města, který se dochoval díky pauperisaci Kouřimi v 19. století. Zejména na severu hradebního okruhu vytvářejí stodoly dosud souvislou ulici, v jiném českém městě neexistující. Přes svůj architektonicko-historický význam prakticky bez památkové ochrany.

Zbytky hradu, poprvé písemně doloženého v roce 1402, kdy jej obléhal a pobořil císař Zikmund. Po tomto obléhání nebyl hrad již obnoven a roku 1730 na jeho místě vznikl barokní kostel sv. Jana Nepomuckého.

Studánka spojená se svatoprokopskou legendou. V 18. století u ní Václav Dubenecký založil malé lázně. Dochovaná lázeňská budova (dnes značně zchátralá) vznikla po roce 1759. Barokní pískovcová socha nad studánkou je z roku 1708.

Za Popelů z Vesce v pol.16.st.gotická tvrz přestavěna na renesanční zámek. V r.1738 Václav Neumann z Puchholce barokně upravil. V r.1925 zámek získala obec Suchdol. V druhé pol. 20.st.zde umístěna škola, pak zřízeny byty, knihovna a obřadní síň MNV.