Turistické cíle v okolí obce Veverské Knínice

Hradiště zvané Tetčice, ležící na příhodném výběžku z masivu Skalka, zatím bez archeologických nálezů.

Prostý barokní zámek z 2. pol. 17. stol. postavený na místě starší tvrze, obklopen hospodařskými budovami, do nichž je vestavěna čtyřpatrová hranolová vež se vstupní branou.

Zaniklá tvrz, která se v písemných pramenech prvně zmiňuje r. 1304. Byla součástí hospodářského dvora ve Starém Brně, který tvořila tvrz s věží, dvůr, sad a zahrada. R. 1312 Jan Lucemburský vše věnoval novému klášteru dominikánek a klášterní budovy časem tvrz zcela pohltily. Klášter později zbořen.

Tyršův sad byl založen r. 1883 na ploše bývalého městského hřbitova (hřbitovní kříž z r. 1846). R. 1902 u sadu vznikla botanická zahrada, jejíž území bylo po zřízení nové botan. zahrady r. 1922 připojeno k sadu. V l. 1999-2000 byla provedena celková rekonstrukce. Sad patří mezi kulturní památky ČR.

Zaniklá tvrz, která byla postavena pravděpodobně r. 1330, kdy Půta založil újezdskou větev Tasovců. Po Půtovi zde sídlil v l. 1350–1371 Tas a r. 1385 se odtud píše Čeněk. Když byla tvrz připojena k Boskovicím, v jejichž panství se r. 1390 připomíná, velmi pravděpodobně byla opuštěna a zanikla.

Zbytky hrádku dvou stavebních fází pánů z Újezda ze 13.–14. století. Hrádek byl intenzivně obýván, ale zřejmě nedokončen. Naposledy se připomíná pod názvem "Hrádek" roku 1593, ale to byl patrně již ve zříceninách.

Ústav (Škola Panny Marie) byl založen r. 1654 hraběnkou Janou Františkou P. Magnisovou, měly zde být vychovávány opuštěné šlechtické a měšťanské dívky. V l. 1674-79 byl vybudován nový ústav s kaplí (projekt Jan Křtitel Erna). R. 1790-91 byl rozšířen a zvýšen o patro. V l. 1956-61 byl rekonstruován.

Stavba tratě zahájena r. 1940, v průběhu války zastavena. Po skončení války stavba pokračovala. Velký viadukt má pilíře kamenné, kromě prostředních tří pilířů, které jsou z armovaného betonu. Viadukt je postaven do oblouku. Na viaduktu došlo r. 1970 k železničnímu neštěstí.

První zmínka o hradu z r. 1234. Později sloužil jako vězení pro odpůrce Přemysla Otakara II. Ve 13. a 14. st. rozšiřován. Utrpěl obléháním Švédy roku 1645, dobyt však nebyl. V polovině 18. st. dostal hrad svou nynější podobu.

Funkcionalistická vila Stiassni v Brně-Pisárkách je od r. 2009 ve správě Národního památkového ústavu a zpřístupněna veřejnosti ve stanovené otevírací době.

Barokní zámek byl původně tvrzí ze 13. stol. Karel Pergar z Pergu v letech 1596–1600 přestavěl tvrz na jednokřídlý renesanční zámek. V r. 1636 majitel Alfons de Castro nechal k zámku přistavět další dvě barokní křídla. Dnes soukromý majetek.

Zaniklá tvrz byla prvně zmíněna r. 1262 jako majetek Artleba z Černína. R. 1353 zmiň. jako „hrad“, což vypovídá o její velikosti a významu. R. 1378 v majetku Bohuše z Vanče, r. 1466 Veroniky z Boskovic. R. 1482 tvrz získal Hynek z Kukvic a připojil ji k Rosicím. Tím ztratila význam a časem zanikla.