Turistické cíle v okolí obce Ostrovačice

Klášter kartuziánů v Králově Poli je jediným zachovaným kartuziánským klášterem na Moravě. Založil ho markrabě Jan Jindřich r.1375, po té byl postaven kostel Nejsvětější Trojice.Pozdně barokní průčelí kontrastuje s interiérem, loď i postranní kaple si zachovaly původní charakter. Dnes je sídlem VUT.

Pozdně barokní klášter řádu Milosrdných bratří, zbudován po roce 1747 podle projektu Františka Grima. V roce 1768 byl komplex nemocnice a konventu doplněn kostelem, vysvěceným na jaře 1777. Na výzdobě se podíleli Jan Cymbal a Josef Štern.

Historie minoristkého kláštera spolu s kostely spadá do 13. stol. V l. 1722-33 přestavěn M. Grimmem do barokní podoby. Cenné barokní průčelí kostelů. V interiéru fresky F. G. I. Ecksteina.

Na místě dřevěného kostelíka postaven v letech 1617-1633 raně barokní chrám. V kostele umístěny Vranovské jesličky s mechanickým pohonem a hudebním automatem. Pod kostelní lodí je krypta rodu Liechtensteinů, v roce 1820 doplněna empírovou hrobkou.

Původní areál kláštera františkánek z r. 1651, převzal po jeho zrušení Josefem II. řád sv. Voršily, který mu vtiskl současnou podobu. Za komunismu byl znárodněn a v r. 1991 vrácen. Dnes je v objektu obchodní dům a kostel spravuje řeckokatolická církev.

Novorenesanční palác s ozdobnými litinovými prvky v podobě arkýřů a konzol v uličním průčelí. Vystavěn v l. 1847–48 na místě staršího objektu ze 14. stol. podle projektu L. von Förstera pro bratry Kleinovy, majitele železáren v Sobotíně.

Zámek byl postaven na základech staršího dvora r. 1825 rodinou Schaffgotschů. Od r. 1919 sloužil jako ústav pro tělesně postižené, r. 1958 přešel do správy úst. soc. zabezpečení, byl rozšířen a r. 1961 byl v sousedství vybudován domov důchodců.

Zaniklý komplex jezuitských kolejí vystavěn v l. 1593–1630 dle projektu A. Gabri a O. Erny. Ve 2. pol. 17. stol. rozšiřován. Z torza staršího kostela vystavěn manýristický klášterní kostel. V r. 1904 komplex zbořen při asanaci. Zachován jen kostel.

Celým názvem Českobratrský evangelický chrám Jana Ámose Komenského. Postaven v novogotickém stylu v roce 1867 prevážně z neomítnutých cihel, odtud "červený". Autorem stavby je Heirich von Ferstel. Kostel v současnosti užívá evangelická církev.

Stavba pozdně barokního kostela Nanebevzetí Panny Marie probíhala v letech 1746-1758. Jeho věž byla dostavěna až v roce 1796. Kostel stojí na nevýrazné vyvýšenině, mimo hlavní cestu. U kostela je volně přístupný hřbitov.

Gotický trojlodní kostel s polygonálním presbytářem a barokní klenbou, jehož počátky sahají do poslední třetiny 13. století. V letech 1946–1953 byla v hlavní lodi prolomena okna, byly upraveny střechy a provedena celková oprava.

Kostelík Nanebevzetí Panny Marie pochází z druhé poloviny 12. století a je jediným pozůstatkem po zaniklé vsi Veveří.