Turistické cíle v okolí obce Rebešovice

nebo vyberte

Rebešovice

Jihomoravský kraj,  Brno-venkov  (BO)
Nalezeno celkem 294 záznamů, 11 / 25 stran, vyhledáno za 0.21 sec
 kostel sv. Barnabáše
210.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Těšany
Kostel sv. Barnabáše v historizujícím slohu pochází z let 1896-1897. Památkově chráněn byl v letech 1958-1987. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami.
 kostel sv. Bartoloměje
251.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Křepice
Farní kostel sv. Bartoloměje v Křepicích je slohově vyvážená jednolodní sakrální stavba z konce 18. století ve stylu pozdního baroka a klasicismu. Je chráněn od r. 1958 jako kulturní památka České republiky.
 kostel sv. Bartoloměje
205.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Medlov
Kostel sv. Bartoloměje v Medlově je původně gotický z 2. poloviny 14. století. Po požáru r. 1749 byl výrazně přestavěn v barokním slohu. Farní kostel je dominantou městyse a od roku 1958 též chráněnou kulturní památkou. Spolu s několika kříži tvoří malebný areál.
 kostel sv. Gotharda
205.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Modřice
Kostel sv. Gotharda vznikl jako románská stavba na přelomu 12. a 13. století. Pozdně barokně byl přestavěn v letech 1778-1784. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněná kulturní památka.
 kostel sv. Jakuba
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Nosislav
Opevněný katolický kostel ze 16. století.
 kostel sv. Jakuba Staršího
182.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Cvrčovice
Kostel sv. Jakuba Staršího je barokní stavba z r. 1690 s úpravami z 19. století. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Pohořelice s pravidelnými bohoslužbami. Od roku 1958 je chráněnou kulturní památkou.
 kostel sv. Jakuba Staršího
250.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Nikolčice
Pozdně barokní farní kostel sv. Jakuba Staršího s dominantní věží byl postaven v letech 1777-1779 podle projektu dietrichsteinského architekta Karla Jana Hromádka. Je dominantou obce Nikolčice a od roku 1958 chráněnou kulturní památkou.
 kostel sv. Jakuba Staršího
190.0 m. n.m.
kostel s farou
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Pohořelice
První zmínka o kostele a faře pochází z r. 1222. Současný kostel vznikl v letech 1290-1580 v několika stavebních etapách. V r. 1668 mírně renesančně upraven. V interiéru jsou zachovalé gotické fresky z r. 1324. Součástí areálu je i barokní fara postavená v r. 1769.
 kostel sv. Jakuba Staršího (Většího)
386.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Omice
Kostel sv. Jakuba Většího či Staršího byl v Omicích vybudován v románském slohu kolem roku 1200. V 17. století byl upraven barokně. Od r. 1633 filiální kostel ve farnosti Rosice u Brna. Od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.
 kostel sv. Jakuba Většího
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Brno
Počátky kostela sv. Jakuba Většího sahají do 14.století. Od roku 1502 se na stavbách podílel také architekrt A.Pilgram. 1592 byla zastřešena kostelní věž. Stojí na starších románských základech, odkrytých také při nedávných úpravách jeho okolí, kdy bylo nalezeno i několik koster.
 kostel sv. Jana Křtitele
470.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Uherčice
Novogotický římskokatolický farní kostel sv. Jana Křtitele byl vybudován v letech 1893-1894. Dne 21.10.1894 byl slavnostně vysvěcen. Kostel je cennou umělecko-historickou památkou.
 kostel sv. Jana Křtitele
195.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Telnice
Románský farní kostel postavený ve 12. století. Z původní stavby zachována věž a apsida. Přestavován v 15. a 16. století, barokně v letech 1726–1734 za účasti moravského architekta F. A. Grimma.