Turistické cíle v okolí obce Opatovice

Barokní palác vystavěný kardinálem Wolfgangem H. ze Schrattenbachu v r. 1725 na místě starších budov s got. jádrem. Od 19. stol. využíván obchodně (kavárna, pošta, obchody). Od r. 1951 sídlo Knihovny Jiřího Mahena.

Narušené reliéfní zbytky hrádku, patrně ze 13.století.

Vznik zdejšího zámku souvisí s prodejem Šitbořic Náboženským fondem Samuelu Augustovi a Ignáci Neuvallům v r. 1825. Ti vybudovali nový dvůr v Martinicích. Po r. 1891 za Františky Lichtenštejnové a Gustava a Heřmana Springerových byla pro správu statku a pobyt majitelů upravena správní budova, později uváděná jako zámek.

Barokní zámek byl postaven počátkem 18. stol. pravděpodobně Jiřím Antonínem Veleckým. R. 1751 se zámek stal majetkem kláštera ve Vranově. V r. 1814 byl zámek přestavěn na továrnu. A r. 1899 se zámek stal majetkem obce, byla v něm škola a gymnázium.

Zcela zaniklý zámek, který byl centrem biskupského léna, se poprvé připomíná v letech 1704-1705, kdy léno drželi bratři František a Antonín Pachtové z Rájova. Významnými majiteli byli v roce 1872 bratři Mitrovští z Nemyšle.Po roce 1948 jej přebírá stát a v roce 1989 byl v havarijním stavu zbořen.

Monumentální, 14 m vysoký morový sloup, bohatě zdobený sousošími, vznikl v letech 1736-1738.

Sloup Nejsvětější Trojice na Zelném trhu v Brně z roku 1729.

Kamenný monolit vysoký cca 1 m a široký 30 cm, spodní část břevna má mírně rozšířenu. Má zaoblené rohy i hrany a je na něm patrný silně poškozený, nečitelný rytý nápis. Podle pověsti připomíná tragickou událost, kdy splašený kůň usmrtil dívku, která zde žala trávu. Památkově chráněn od r. 1958.

Umělecky cenná socha sv. Antonína Paduánského z 2. čtvrtiny 18. století je cenným dokladem dynamického barokního sochařství vycházejícího z prvků sochařství rakouského. Kamenná skulptura zdůrazňuje památkově hodnotný prostor před farou. Socha je od r. 1958 kulturní památkou.

Vrcholně barokní socha sv. Floriána z r. 1738 v obvyklém ikonografickém ztvárnění stojí na čtyřbokém soklu s volutovými křídly. Kvalitní barokní kamenosochařská práce je hodnotnou součástí urbanismu modřického náměstí.

Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého z přelomu 18. a 19. století.

Socha sv. Jana Nepomuckého v nezvyklé podobě polopostavy světce na vysokém komolém jehlanu z roku 1766, od brněnského sochaře Jana Adama Nesmanna. Na podstavci je měděná deska se znakem Josefa Karla Biucka z Gerstenfeldu s votivním textem a chronogramem.