Turistické cíle v okolí obce Telnice

Zámek, původně jezuitská rezidence postavená snad koncem 16. století. Po zrušení řádu v roce 1773 byl v majetku Moravského studijního fondu. Od roku 1808 za Linhartů proběhly klasicistní úpravy. V roce 1945 zámek zkonfiskován, poté v něm umístěny kanceláře a byty.

Velké Němčice jsou poprvé uváděny r. 1228. V r. 1550 je zde zmiňována zpustlá tvrz, kterou Zikmund Heldt přestavěl na hrad. V r. 1774 odkoupil Němčice Karel z Ditrichštejna. V r. 1918 byl majetek konfiskován a dodnes pronajímán. V současnosti nepřístupný.

Poslední z 8 větrných mlýnů v okolí, pův. z r. 1748, shořel při osvobozování Klobouk v dubnu 1945. Díky nadšencům byl obnoven přenesením zchátralého obdobného mlýna z Pacetluk v letech 1982-1985. Jako plně vybavený a funkční je zpřístupněn veřejnosti.

Funkcionalistická vila Stiassni v Brně-Pisárkách je od r. 2009 ve správě Národního památkového ústavu a zpřístupněna veřejnosti ve stanovené otevírací době.

Funkcionalistická vila byla postavena r. 1930 (arch. Ludwig Mies van der Rohe) rodinou Tugendhatů. R. 1939 vila zabrána gestapem, stavebně upravena ve 40. letech. Zdevastována r. 1945. Poté zde bylo rehabilitační centrum. Rekonstrukce v l. 1981-85 a 2010-12. Od r. 2001 je na seznamu památek UNESCO.

Zaniklý hrad založil patrně Půta I. z Vildenberka r. 1318 jako své sídlo. Potomky bylo panství s hradem prodáno r. 1371 markraběti Janovi. V l. 1385–1406 markrabětem Joštem panství rozprodáno po částech a hrad brzy zpustl.

Nepotvrzené místo středověkého hrádku na velmi příhodném výběžku nad severním okraji obce, nesoucí jasné terénní úpravy, naznačující, že zde patrně stálo sídlo příslušející ke vsi Vítovice

Kdy mlýn vznikl není známo. Poprvé je zaznačen na I. vojenském mapování–josefském z let 1764-1783. V r. 1930 byl mlynářem Eduard Škorpil. Dnes má objekt bývalého mlýna č. p. 2, je veřejnosti nepřístupný a slouží jako obytný dům.

Lovecký zámeček nechal postavit koncem 18. stol. v severní části areálu hospodářského dvora Jan Karel z Ditrichštejna. V 19. stol. byl přebudován na obydlí správce dvora a kanceláře. V 50. I. 20. stol. byl zámeček zcela znehodnocen moderními úpravami a je k nerozeznání od ostatních obytných domů.

Zámek vznikl přestavbou bývalé klášterní hospodářské budovy v Brně-Zábrdovicích, kterou využíval řád premonstrátů pravděpodobně již od 13. stol. V r. 1906 jej Karel Bubna-Litic postoupil Františku Czermákovi, jehož dědici po r. 1920 celý velkostatek rozprodali pro výstavbu zbrojovky, jejíž součásti se stal i zámek.

Gotický kamenný sloup z pol.14. či počátku 15. stol. Jeho funkce není spolehlivě doložena – snad boží muka, hraniční kámen, či označení brodu přes řeku Svitavu. V letech 1863–65 puristicky rekonstruován J. Arnoldem.

Viadukt dlouhý 673 m, vybudován roku 1838. Je tvořen 80 klenutými oblouky. Na brněnské hlavní nádraží přiváděl železniční trať vedoucí z Vídně do Brna. Projekt Carla Ghegy realizovala firma bratří Kleinů. Dnes většina oblouků skryta v náspu.