Turistické cíle v okolí obce Libenice

Původně gotický kostel pochází z pol. 14. stol. Jednolodní stavba čtvercového půdorysu. Věž přistavěna r. 1709. Zvony z původní dřevěné zvonice. Presbytář původně gotický ze 14. stol. Pod dlažbou hrobky majitelů křesetického panství. V seznamu kulturních památek od r. 1966.

Gotický kostel (cca 1280) s čtvercovou lodí a výrazně odsazeným žebrově klenutým čtvercovým závěrem (dochováno kružbové okno), v 18. století přestavěn barokně – před západní průčelí přibyla hranolovou věž, na jihu čtvercová sakristie. Mobiliář je barokní (cca 1740), varhany z r. 1893.

Novorománský kostel v letech 1873–75 nahradil původní románskou, roku 1771 barokně upravenou stavbu. Z té se dochovala snad jen spodní část věže. Kostel je obklopen hřbitovem, do jehož severní zdi je vetknuta pozdně barokní márnice.

Čtvercový presbytář gotického kostela z přelomu 13. a 14. století s malou obdélnou lodí z roku 1872. Původní loď zbořena 1790. Původně poutní, dnes uprostřed zástavby západní části obce.

Původně pozdně románský či raně gotický kostel z doby kolem r. 1300, radikálně přestavěný barokně v polovině 18. století. Kolem kostela je kamenná hřbitovní zeď ze 14. století.

Kostel svěcen 1267, 1295 připomínán jako farní. Roku 1740 výrazně obnoven K. I. Dientzenhoferem ve stylu barokní gotiky, 21 let nato vyhořel. Horní patro a helmice věže 1871, poslední oprava s novogotickými zásahy 1905. V posledních desetiletích nevyužit.

Kostelík založil roku 1402 Berka z Dubé na zaniklém hradišti. Zvon pochází z 2. pol. 15. stol., kdy kostel patřil k hradu Sion. V 18. století byl kostel zbarokizován.

Nejvýznamnější stavba Kutné Hory vznikala jako uspokojení representačních potřeb města od konce 14. do poloviny 16. století. Od 17. století do 1773 kostel jesuitské koleje. Na přelomu 19. a 20. století uzavřen novým západním průčelím a regotisován.

Raně gotický kostel byl postaven koncem 13. st. na místě románského kostelíka. Z něj zůstal zachován portál a dnešní sakristie. Věž byla přistavěna r.1461-1506. R.1421 se zde konal tzv. čáslavský sněm. Byly zde nalezeny ostatky připisovány Žižkovi.

Původní gotický kostel shořel r. 1807. Ruiny odstraněny r. 1814 a v letech 1817-28 vystavěn kostel empirový. Opravován v l. 1899 a 1967. Jednolodní stavba na půdorysu kříže je na východě zakončena půlkruhovým presbytářem a sakristií, nad středovým prostorem lodi vztyčena kupole s lucernou.

Původně románský kostel v Nebovidech pochází z 12. století. Četné přestavby ve 14.–18. století mu daly dnešní, převážně barokní vzhled. Bývalá fara na protější straně ulice vznikla v sousedství zbytků horní tvrze, zvané Okrouhlá.

Románský vlastnický kostel z doby kolem roku 1200, jižně od něj stávalo šlechtické sídlo, později přesunuté na dodnes dochované tvrziště asi 100 m od kostela. Barokní přístavba jižní lodi, oprava 1926–7 a v 90. letech 20. století.