Turistické cíle v okolí obce Sokolnice

Dřevěný kříž byl vztyčen na památku strážmistra Josefa Macourka, který byl zabit na tomto místě dne 22.9.1918 při zatýkání vojenského zběha L. Pauzra. Pachatel byl zatčen později v souvislosti s jinou trestnou činností. Kříž byl vztyčen 13.9.2013 členy KVH Četnická stanice Bílovice nad Svitavou.

Poutní místo "U Svaté" zahrnuje kromě křížové cesty z r. 2002 kopii sochy Krista z Rio de Janeira, sousoší svatých Cyrila a Metoděje a tři kapličky, zasvěcené Panně Marii, sv. Cyrilu a Metodějovi a sv. Gorazdovi. Pod poslední z nich vyvěrá Gorazdův pramen.

Křížový či pamětní kámen při silnici z Nikolčic do Kurdějova nebo Diváků se nachází na místě, kde 8. února 1762 zahynul Max Haas z Rousínova, který tudy vezl víno. Podle textu však byla zachráněna jeho dceruška Magdaléna. Kámen je evidován od r. 2002 v registru smírčích křížů a křížových kamenů.

Zámek byl postaven koncem 18. stol. A. A. Mistrovským, ten byl členem brněnské lóže svob. zednářů a mecenášem zdejší univerzity. V min. se zde konaly šlech. bály (jednoho z nich se zúčastnil i N. Bonaparte.) Dnes je zámek užíván pro kulturní účely.

Jednoduchý památník v lesích nad Bílovicemi nad Svitavou připomíná místo, kde brněnský spisovatel Rudolf Těsnohlídek se dvěma přáteli našel r. 1919 před Vánocemi u lesní cesty odložené děvčátko - Lidušku. Její jméno připomíná i rozhledna na vrcholu kopce nad ním.

Zámek byl postaven po roce 1714 stavitelem Ch. Oedtlem pro Jana Kryštofa z Freienfelsu. Později budovu získala rodina Belcrediů kteří po roce 1819 zámek upravovali do klasicistní podoby. Po navrácení zámku Belcrediům byl zámek zrekonstruován.

Secesní Löw-Beerova vila postavena v letech 1903-1904 pův. pro továrníka Moritze Fuhrmanna, v letech 1913-1939 v majetku textilního podnikatele Alfreda Löw-Beera. Po. 2. svět. válce do r. 2012 účelově využívána, po rekonstrukci od června 2015 přístupná jako pobočka Muzea Brněnska.

Mahenovo divadlo je dílem architektů F. Fellnera a H. Hellnera z let 1881-1882. Stojí na místech bývalých městských hradeb. Provoz zahájen 14.11.1882. Průčelí je zdobeno toskánskými a korintskými sloupy, bohatými plastikami, v jeho středu je socha řeckého boha Dionýsa,jehož vůz táhnou lvi a panteři.

Skupina původně čtyř gotických a renesančních domů, sjednocená brněnským architektem a stavitelem Janem Křtitelem Ernem. V l. 1969–1973 byla restaurována. Dnes je využívána pro kanceláře, restauraci a obchůdky.

Mariánský sloup postaven pravděpodobně roku 1720. Na trojbokém pilíři socha Panny Marie Immaculaty. Okolo podstavce sloupu sochy sv. Barbory, Floriána a Jana Nepomuckého a v malé jeskyni v podstavci sloupu figura svaté Rozálie.

Zámek vystavěl po roce 1654 brněnský ústav šlechtičen jako své letní sídlo. Přízemní budova zámku v letech 1811–12 zvýšena o první patro. Roku 1828 přeměněn na sýpku a byty, roku 1934 změněn na smaltovnu.

Zaniklá tvrz byla postavena patrně někdy před r. 1203 za Štěpána z Medlova. V majetku pánů z Medlova, poté jevišovické větve pánů z Kunštátu, přímo zmiňována r. 1358, r. 1447 připadla klášteru v Dolních Kounicích. Poté zanikla. Stávala před severní částí kostela sv. Bartoloměje.