Turistické cíle v okolí obce Kuřim

První zmínka o hradu z r. 1234. Později sloužil jako vězení pro odpůrce Přemysla Otakara II. Ve 13. a 14. st. rozšiřován. Utrpěl obléháním Švédy roku 1645, dobyt však nebyl. V polovině 18. st. dostal hrad svou nynější podobu.

Funkcionalistická vila Stiassni v Brně-Pisárkách je od r. 2009 ve správě Národního památkového ústavu a zpřístupněna veřejnosti ve stanovené otevírací době.

Funkcionalistická vila byla postavena r. 1930 (arch. Ludwig Mies van der Rohe) rodinou Tugendhatů. R. 1939 vila zabrána gestapem, stavebně upravena ve 40. letech. Zdevastována r. 1945. Poté zde bylo rehabilitační centrum. Rekonstrukce v l. 1981-85 a 2010-12. Od r. 2001 je na seznamu památek UNESCO.

Barokní zámek byl původně tvrzí ze 13. stol. Karel Pergar z Pergu v letech 1596–1600 přestavěl tvrz na jednokřídlý renesanční zámek. V r. 1636 majitel Alfons de Castro nechal k zámku přistavět další dvě barokní křídla. Dnes soukromý majetek.

Dřevěná vyhlídková plošina byla postavena roku 2004 na kopci Babylon nad obcí Kaly. Pro zchátralost zanikla roku 2017.

Od r. 2008 zpřístupněný jeskynní systém vzniklý činností Křtinského potoka. Již na konci 19. stol. zde byly nalezeny kosti jeskynního medvěda, lva, nosorožce a dalších. Krápníková výzdoba poničena v 19. stol za Lichtenštejnů. Od 30. let 20. stol. do r. 2001 využívány jeskyně jako vojenský bunkr.

Zámek vznikl přestavbou bývalé klášterní hospodářské budovy v Brně-Zábrdovicích, kterou využíval řád premonstrátů pravděpodobně již od 13. stol. V r. 1906 jej Karel Bubna-Litic postoupil Františku Czermákovi, jehož dědici po r. 1920 celý velkostatek rozprodali pro výstavbu zbrojovky, jejíž součásti se stal i zámek.

Terénní zbytky rozlehlého hradu z pol. 13. století, postaven předky pánů z Kunštátu, opuštěn před koncem 14. století, naposledy zmíněn v přídomku r. 1385. Dochován pahorek jádra s okružním valem a příkopem, další příkop s valem před předhradím.

Gotický kamenný sloup z pol.14. či počátku 15. stol. Jeho funkce není spolehlivě doložena – snad boží muka, hraniční kámen, či označení brodu přes řeku Svitavu. V letech 1863–65 puristicky rekonstruován J. Arnoldem.

Dolnoloučský viadukt dlouhý 282 m o maximální výšce 42 m. Budován v letech 1940 – 1953. Původně třináctiklenbový betonový viadukt. R. 1943 stavba přerušena, obnovena r. 1947. Místo nevybudovaných pilířů byl postaven dlouhý betonový oblouk. V provozu od r. 1953.

Viadukt dlouhý 673 m, vybudován roku 1838. Je tvořen 80 klenutými oblouky. Na brněnské hlavní nádraží přiváděl železniční trať vedoucí z Vídně do Brna. Projekt Carla Ghegy realizovala firma bratří Kleinů. Dnes většina oblouků skryta v náspu.

Mezihořský viadukt stojí na trati Brno - Havlíčkův Brod. O stavbě rozhodnuto v roce 1938. Deset betonových oblouků o osmnáctimetrovém rozpětí půlkruhového tvaru je podepíráno pilíři obloženými do dvou třetin své výšky kamenem. Mezihořský viadukt je dlouhý 217 m a vysoký 38 m nad hladinou údolí.